12 C 306/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 16. 6. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 494,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 6. 2020 způsobil žalovaný 1) dopravní nehodu, při které vznikla újma na vozidle ŠKODA OCTAVIA, [registrační značka], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] K dopravní nehodě došlo tak, že při jízdě vozidlem Mitsubishi Pajero, [registrační značka], došlo k pádu sudu z přípojného vozíku [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný 2), přičemž tento narazil do za ním jedoucího vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, [registrační značka]. Jelikož k přípojnému vozidlu nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou žalovaným. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný 1) jako řidič vozidla, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích a žalovaná 2) jako provozovatel vozidla. Společnost Generali [ulice] pojišťovna vyplatila dne 8. 7. 2020 poškozenému plnění z povinného pojištění odpovědnosti ve výši 24 756 Kč za škodu na vozidle a ve výši 8 211 Kč za zapůjčení náhradního vozidla. Jelikož škodící přípojné vozidlo nemělo k datu nehody uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uplatnila [právnická osoba] [ulice] pojišťovna u žalobkyně právo na náhradu plnění ve výši 50% z poskytnutého plnění, tj. částku 16 483 Kč, kterou v návaznosti na výše uvedené žalobkyně uhradila. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu částky 5 494,33 Kč (tj. 1/3 z vyplaceného plnění ve výši 16 483 Kč). Přípisem ze dne 18. 11. 2020 požadovala žalobkyně na základě výše uvedených skutečností po žalovaných odpovídající náhradu toho, co za ně plnila, přičemž k úhradě stanovila lhůtu do 18. 12. 2020. Žalovaní však ke dni podání žaloby neuhradili ničeho. 2. Žalovaný 1) se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., a následně byla dne 6. 12. 2021 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle ust. § 46 odst. 1 ve spojení s ust. § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo řádně doručeno dne 21. 11. 2021. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný 1) dne 24. 6. 2020 způsobil dopravní nehodu, když došlo k pádu sudu z přípojného vozíku [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná 2), přičemž tento narazil do za ním jedoucího vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, [registrační značka] (záznamem o dopravní nehodě, potvrzením Policie ČR, fotodokumentací, zápisem o prohlídce). Jelikož k přípojnému vozidlu nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou žalovaným 1) ze zákona žalobkyni, která náhradu za vzniklou škodu uhradila. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu částky 5 494,33 Kč, tj. 1/3 z vyplaceného plnění ve výši 16 483 Kč (zápisem o poškození vozidla, emailovým sdělením Generali [obec] pojišťovny ze dne 24. 9. 2020, emailovým regresem ze dne 30. 7. 2020, uplatněním práva na náhradu ze dne 29. 7. 2020, informací o výplatě ze dne 9. 7. 2020, fakturou č. VF [číslo], dodacími listy náhradních dílů, výpočtem plnění, výpočtem z expertního systému [číslo] fakturou za půjčovné č. VF [číslo], informací o výplatě půjčovného ze dne 22. 7. 2020, výpočtem plnění za náhradní vozidlo ze dne 8. 7. 2020 a 17. 7. 2020, výpisy z účtu). Žalovaní však žalobkyni, ani přes opakované výzvy k úhradě, neuhradili ničeho (výzvami k úhradě ze dne 18. 11. 2020, předžalobní výzvou ze dne 22. 12. 2020, podacím archem). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují tvrzení žalobkyně, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaní žádné důkazy soudu nepředložili. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů, navržených žalobkyní. 7. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 8. Podle ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. 9. Podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 10. Podle ust. § 2820 odst. 1 o.z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. 11. Žalovaní náhradu plnění žalobkyně řádně a včas neuhradili, tudíž se dostali dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaných vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 15. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.