21 C 211/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 397,59 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného za pronájem zařízení [anonymizována tři slova] a zhotovených výstupů za období červenec až září 2020 na základě Nájemní smlouvy se servisními službami [číslo] ze dne [datum], jež žalobkyně vyúčtovala žalované: 1/ fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum] ve výši 5 131,01 Kč; 2/ fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum] ve výši 5 876,63 Kč; 3/ fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum] ve výši 4 389,95 Kč. Dále se žalobkyně domáhala smluvního úroku z prodlení sjednaného v odst. 4.6. Všeobecných podmínek, a to ode dne následujícího po dni splatnosti poslední neuhrazené faktury, a paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. [anonymizována dvě slova] dne [datum] žalovanou v souladu s § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s výzvou. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného ustanovení. 3. Usnesení obsahující výše uvedenou výzvu bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne [datum], žalovaná se však k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení ani nikdy později nevyjádřila. 4. Podle § 153a o. s. ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován (odst. 1 věta první). Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. (odst. 2). Soud rozhodne rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ve smyslu § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř. (odst. 3). 5. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 (§ 114b odst. 1) včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené lhůtě, která marně uběhla dnem [datum], jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. V daném případě nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), jde o nárok na zaplacení dlužného nájemného podle § 2217 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že žalovaná nároky uplatněné žalobou uznává, a na základě tohoto uznání žalobě v plném rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. 7. Soud rozhodoval podle § 153a odst. 4 o. s. ř. ve věci rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč spočívajících v zaplaceném soudním poplatku. Náhradu jiných nákladů řízení žalobkyně nepožadovala. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 o. s. ř.