28 C 240/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 6 619 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvu o modulárním autopojištění [číslo]. Ve smlouvě se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit žalobci pojistné 8 058 Kč splatné ročně, přičemž výše pojistného se odvíjela od ročního nájezdu kilometrů a žalovaná překročila jí určený roční nájezd ([číslo] – [číslo] km dle dodatku) byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 3 296 Kč odpovídající více najetým km. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum], na což byla žalobcem upozorněna, společně s tím ji žalobce upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neuhrazení pojistného ke dni [datum]. Žalovaná ve stanovené lhůtě pojistné neuhradila, účinky zániku pojistné smlouvy nastaly dne [datum]. Žalobce tak požadoval za období do [datum] uhrazení pojistného ve výši 6 619 Kč. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná byla do [datum] státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice, dne [datum] nabyla občanství České republiky. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela se žalobcem dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu - [anonymizováno]. Ve smlouvě se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit žalobci pojistné 8 058 Kč ročně (Pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná neuhradila nedoplatek pojistného 3 296 Kč dle Dodatku splatné dne [datum], na což byla žalobcem upozorněna společně s tím, že pokud dlužné pojistné neuhradí, pojištění dne [datum] zanikne (Přehled plateb, Upomínka upozorňující na zánik pojištění s dodejkou). Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani v dodatečné lhůtě, došlo k zániku pojištění ke dni [datum] (ukončení pojistné smlouvy). Žalobci vzniklo právo na zaplacení pojistného za období do [datum] ve výši 6 619 Kč. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho (Předžalobní upomínka vč. Podacího archu). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud po důkladném prostudování listinných důkazů posoudil věc po právní stránce takto: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přičemž žalobce měl právo na pojistné za pojistnou dobu. Žalovaná neuhradila pojistné řádně a včas, přičemž pojištění v důsledku nezaplacení pojistného zaniklo. Žalovaná svůj dluh řádně a včas neuhradila, a neuhradila jej ani na opakovanou výzvu žalobce, tudíž se dostala dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce od [datum], tj. ode dne následujícího po zániku pojištění (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 6 619 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. 11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.