34 C 225/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 16. 8. 2022 domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se jedná o poplatek za odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Vozidlo bylo dne 20. 4. 2021 odtaženo a dočasně umístěno na parkovišti žalobce, kde se doposud nachází, a to v souladu s ust. § 27 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný byl povinen zaplatit za odtah částku ve výši 1 900 Kč a za parkovné částku ve výši 81 250 Kč (za období od 20. 4. 2021 do 28. 4. 2022, tj. 3 dny po 250 Kč a 177 dnů po 400 Kč), do podání žaloby však ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou výzvu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř.). Podáním ze dne 16. 8. 2021 vzal žalobce žalobu co do částky ve výši 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 300 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení zpět, neboť po přepočtu dlužná částka 83 150 Kč a nikoliv 83 450 Kč. Soud proto řízení co do této částky s příslušenstvím v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 zastavil. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je z pověření hl. m. [obec] oprávněn odstraňovat silniční vozidla a jejich vraky z místních komunikací svěřených do správy hl. m. [obec], včetně jejich hlídání a k provádění odtahu vozidel na pokyn strážníků [anonymizována tři slova] [obec] ([číslo listu] a [číslo] zřizovací listiny žalobce ze dne 9. 7. 2013). Žalobce dne 20. 4. 2021 hodin provedl dle ust. § 27 odst. 5, tedy z důvodů, že vozidlo, jehož provozovatelem je žalovaný, stálo na vyhrazeném parkovišti a nešlo o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno. Předmětné vozidlo bylo dopraveno na parkoviště žalobce, odkud nebylo dosud vyzvednuto (protokolem o odtahu vozidla, karta vozidla). Žalobci za tento odtah náleží odměna za provedený odtah ve výši 1 900 Kč dle § 2 odst. 2 nařízení hl. m. [obec] [číslo] z roku 2013 (nařízení). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 17. 6. 2021 (výzva, doručenka). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh uhradil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Aktivní legitimace žalobce vychází ze zřizovací listiny, dle které je oprávněn vykonávat oprávnění hl. m. [obec] v intencích § 9 odst. 3 a odst. 6 z. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních motorových vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Jestliže vozidlo, jehož provozovatelem je žalovaný, tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci dle ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích z důvodu porušení zákazu zastavení a stání dle ust. 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byl strážník [anonymizována dvě slova] [obec] oprávněn rozhodnout o odtahu vozidla, přičemž žalobce tento odtah provedl a umístil vozidlo na hlídaném parkovišti. Dle § 2 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti a v souladu s ust. § 45 odst. 1 a 4 zák. č. 361/2000 Sb., se stanoví, že kdo způsobil překážku provozu na pozemní komunikaci, musí ji neprodleně odstranit a neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace, přičemž u provozovatelů vozidel se jedná o odpovědnost objektivní (§ 428 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 125f odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb.). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný je tedy v prodlení s úhradou dluhu a žalobce má nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 513, § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 19 nařízení vlády č. 351/2013. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve sporu plný úspěch a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 938 Kč Náklady byly přiznány za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 338 Kč a dále byla přiznána paušální náhrada nezastoupenému účastníku dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., konkrétně dle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 této vyhlášky za dva úkony spočívající v písemném podání a výzvě k plnění. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř.