59 C 24/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z [datum], doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 89 635,79 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], která následně pohledávku za žalovanou postoupila na společnost [právnická osoba], jež ji postoupila na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a ta ji postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč, jež byl veden na účtu č. [bankovní účet] a který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni v měsíci, a to tak, že spolu se splátkou se zavázala hradit úroky z vyčerpané jistiny ve výši 15,90 % ročně. Žalovaná však povinnosti řádně splácet úvěr a udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků porušila, což ústilo ve výzvu ze dne [datum] k okamžité úhradě závazků, což neučinila. Ke dni [datum] činila dlužná částka nesplacené jistiny 88 635,79 Kč a částka na dlužných poplatcích činila celkem 1 000 Kč (2* 500 Kč). Žalovaná následně ničeho neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [anonymizována dvě slova], žalovaná je státní příslušnicí ČR a bydlí v ČR, pravomoc českých soudů vyplývá z [číslo listu] [anonymizována dvě slova] [číslo]. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. 5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaná nikterak nevyjádřila, ani žádné důkazy nepředložila. Soud dospěl k následujícím zjištěním: smlouvou o úvěru registrační [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl sjednán úvěr ve výši 110 000 Kč s tím, že byl touto smlouvou ujednán též úrok z úvěru (15,9 % z vyčerpané jistiny), výše splátek a jejich frekvence; součástí smlouvy byly uvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a předmětná pohledávky byla evidována na účtu č. [bankovní účet]; výpisem z účtu (historický výpis) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, avšak nehradil splátky řádně a včas tak, jak se zavázala smlouvou, byla upomínána upomínkami ze dne [datum] a [datum], přičemž konečná dlužná částka na jistině činila 88 635,79 Kč a dále na poplatcích 2* 500 Kč, přičemž tyto částky vyplývají z přehledu poplatků spojených s úvěrem, dle nějž je stanoven poplatek za zaslání upomínky při neprovedení splátky úvěru ve výši 500 Kč s tím, že je cena inkasována po zaslání upomínky, je nevratná a jednorázová; dopisem z [datum] bylo prokázáno, že z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru byla vyzvána k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, v dopise blíže specifikované, a to do [datum]; smlouvami o postoupení pohledávek vč. seznamů postoupených pohledávek bylo doloženo, že pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena nejprve na společnost [právnická osoba], poté na [právnická osoba] [země] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v rámci předžalobní upomínky ze dne [datum], kterou, spolu s podacím lístkem, bylo též prokázáno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost vymáhání soudní cestou. 6. Předmětné listiny hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů a plně prokazující uváděná tvrzení, a nemá tak důvodu o nich pochybovat. 7. Na základě shora uvedených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], mezi sebou platně sjednaly smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr. Žalovaná porušila svou povinnost, když nesplácela úvěr řádně a včas, čímž se stala celá pohledávka splatnou. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve na společnost [právnická osoba], poté na [právnická osoba] [země] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Celková dlužná částka činí na jistině 88 635,79 Kč a na poplatcích 1 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dluhu. V řízení pak bylo na žalované, aby prokazovala, že předmětnou částku již uhradila, případně že na ni žalobkyni (právní předchůdkyni) nárok nevznikl, avšak žalovaná zůstala zcela nečinná a nebylo prokázáno, že by byla předmětná částka (či její část) již uhrazena. 8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“), a to podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obch.z.“). Dle ust. § 497 obch.z. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. 9. Žalovaná nezaplatila ve stanovené lhůtě dlužnou částku, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.), a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroků (§ 1802 o.z.) a úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario), neboť ač byla uvedena jak pevná sazba, tak výraz zákonný úrok z prodlení, při aplikace čistě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by v souhrnu úroky z prodlení činily vyšší částku a soud nemůže přiznat více, než je požadováno. Co se týká požadovaných poplatků, tak ty soud hodnotí jako zcela přiměřené, řádně sjednané a neměl tak důvodu je žalobkyni nepřiznat. 10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 737 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 587 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 635,79 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 000 Kč ve výši 3 150 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.