12 C 259/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 19. 4. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 932 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen žalobkyni platit dle pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne 1. 9. 2018 a s prvním pojistným ve výši 6 132 Kč, jejímž předmětem bylo„ Kapitálové pojištění“. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 3. 2021 do 1. 7. 2021, kdy pojištění zaniklo pro nezaplacení pojistného. Žalovaný dluh neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel i na adresu, uvedenou v žalobě, ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 1. 9. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ode dne 1. 9. 2018. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 3 132 Kč s pololetní splatností (pojistnou smlouvou [číslo]). Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, když neuhradil pojistné za období od 1. 3. 2021 do 1. 7. 2021 a v důsledku nezaplacení pojistného tak pojištění ke dni 1. 7. 2021 zaniklo (upomínkou upozorňující na možný zánik pojištění s dodejkou, platební bilancí). Dlužné pojistné činí celkem částku 6 932 Kč. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaný rovněž nereagoval (předžalobní upomínkou ze dne 20. 10. 2021, dokladem o odeslání předžalobní upomínky). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě škodní události a žalovaný se zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil a pojistné nehradil, a to ani v dodatečné lhůtě, stanovené žalobkyní v souladu s požadavky § 2804 o. z., v trvání delším než jeden měsíc. Pojištění zaniklo v důsledku nezaplacení pojistného marným uplynutím dodatečné lhůty k plnění. Žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy byla plně kryta rizika z pojištění, porušil svou povinnost vyplývající z pojistné smlouvy a žalobkyně má právo za tuto dobu požadovat pojistné (§ 12 a § 13 z. p. o. v.). 7. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal dle § 1 odst. 3 z. p. o. v. ve spojení s § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 932 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení.