12 C 323/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 6. 6. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 49 436 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Předmětem řízení je zaplacení částky 49 436 Kč, žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalovaný uzavřel dne 11. 6. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základy poskytla žalobkyně žalovanému 29 800 Kč bezhotovostně na účet uvedený žalovaným v návrhu smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal k pravidelným měsíčním splátkám úvěru ve výši minimálně jedné pětiny dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, tzv.„ minimálním splátka“, minimálně 300 Kč, bezhotovostně na účet žalobkyně. Žalobkyně zasílala podle bodu 4.5 smlouvy žalovanému měsíční výpisy z úvěru s uvedením aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a data splatnosti, a to s předstihem před datem splatnosti. Žalovaný se zavázal smlouvou k úhradě poplatku ve výši 20 % u čerpané jistiny úvěru, tj. 5 960 Kč, který pokryje náklady žalobkyně na zpracování žádosti o úvěru, zajištění peněžních prostředků a jejich vyplacení. Dále se zavázal zaplatit úrok z prodlení ve sjednané výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení; stane-li se však dluh splatným pak postupem dle čl. 6 smlouvy za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně. Smlouvou v bodu 6.2 byl sjednán úrok z prodlení, bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, úrok z prodlení se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Žalovaný se smlouvou v bodu 6.6 zavázal k náhradě nákladů řízení, které žalobkyně účelně vynaloží, ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, žalobce uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně (100 Kč + 21 Kč DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy uzavřené dne 29. 5. 2013 žalobkyní jako mandantem (pod dříve platným názvem obchodní firmy [právnická osoba] dne 29. 5. 2013) a společností [právnická osoba] jako mandatářem, součástí dlužné částky jsou rovněž účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje částečnou úhradu žalovaným ve výši 5 808 Kč, kterou postupem dle bodu 6.4 smlouvy použila na částečnou úhradu pohledávek (a to v pořadí 1. příslušenství, poplatky za čerpání jistiny v pořadí jejich splatnosti, 2. jistina úvěru po částech odpovídajících jednotlivým čerpáním jistiny v pořadí tak, jak docházelo k čerpání jednotlivých jistiny, nebyla-li zcela doplacena, zaúčtují se veškeré další peněžní prostředky od klienta přednostně na tuto část jistiny). Dle bodu 6.6 smlouvy se stává dluh splatným a žalobce je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky, dostane-li se dlužník do prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Jelikož žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, je od 1. 1. 2022 v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 49 436 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný dluh neuhradil, ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 4. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle § 45 ve spojení s § 46 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) do vlastních rukou prostřednictvím veřejné datové sítě dle § 46 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), dne 18. 1. 2023 byla dodána do datové schránky žalovaného a dne 30. 1. 2023 byla doručena fikcí postupem dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. 3. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu o hotovostním bezúčelovém úvěru, na jejímž základě obdržel půjčku ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného [bankovní účet] (uvedený v označení smluvní strany této smlouvy). Žalovaný v předsmluvní fázi předložil svůj průkaz totožnosti. Smlouvu uzavřel žalovaný jako spotřebitel, sazebník je ve smlouvě definovaný v bodu 9 (za současného grafického znázornění dnů čerpání úvěru s uvedením úroku RPSN od 1. do 31. dne čerpání úvěru), který obsahuje přehled pevné zápůjční úrokové sazby, nákladů placených jednorázově, roční procentní sazbu nákladů („ RPSN“), poplatků a odměn spojených s úvěrem. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal uhradit úvěr ve výši 60 000 Kč v jedné splátce 50 000 Kč do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru převodem na bankovní účet žalovaného (splatné k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci v němž došlo k čerpání úvěru), úrokovou sazbou 20 % p.m., RPSN činí 519 %, poplatkem ve výši 10 000 Kč za poskytnutí úvěru (20 % z čerpání jistiny jako náklady placené jednorázově) a podmínkami úvěru (poskytnutí úvěru žalovanou, splátkou úvěru v ujednané splatnosti žalovaným, výpovědí ve výpovědní lhůtě) v případě opožděných plateb byly smlouvou ujednány náklady úvěru (smluvní úrok 20 % p.m. za dobu čerpání úvěru a při zesplatnění 8 % p.a., úrok z prodlení v zákonné výši) se splatností do 31. 12. 2021. Z přehledu komunikace, detail účtu žalobkyně, výpisů z účtů (měsíční výpisy od července 2021 do ledna 2022) vyplývá, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně vystavenými výpisy z účtu a smlouvou prokázala, že žalovanému poskytla jistinu v celkové výši 29 800 Kč (vyplácených na účet žalovaného v platbách od 100 Kč do 10 000 Kč od července 2022 do října 2022), jelikož žalovaný do 30 dnů neuhradil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátky a žalobkyně postupem dle smlouvy o úvěru předepsala smluvní pokutu, účelně vynaložené náklady a úrok z prodlení. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkový výši 59 255 Kč (z toho neuhrazená jistina ve výši 49 436 Kč + úrok z prodlení ve výši 1 591 Kč a náklady nákladů právního zastoupení 8 228 Kč) s tím, že byl upozorněn na další postup ve věci neuhradí-li dluh, přistoupí žalobkyně k soudnímu vymáhání (výzva ze dne 12. 4. 2022, podací arch držitele poštovní licence ze dne 12. 4. 2022). 6. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalovaný uzavřel s institucí spotřebitelskou smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 o. z., čímž se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného bezhotovostně peněžní prostředky a spotřebitel (žalovaný) se zavázal vrátit peněžní prostředky k datu splatnosti. Smlouvou o úvěru se žalobkyně zavazuje poskytnout peněžní prostředky v ujednané výši úvěrovanému a ten se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li si smluvní strany smluvní pokutu pro případ porušení smluvené povinnosti, může ji věřitel požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu