12 C 327/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 11. 10. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovaným uzavřela dne 27. 5. 2021 Dohodu o provedení práce, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat práci kurýra. Žalobkyně s žalovaným dále uzavřela dohodu o hmotné odpovědnosti, na základě které přejal žalovaný odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které při výkonu pracovní činnosti převzal od žalobkyně. Žalobkyně za žalovaným eviduje dlužnou částku v celkové výši 5 000 Kč představující spoluúčast na pojistné události, a to na žalovaným zaviněné dopravní nehodě dne 30. 5. 2021 při které došlo k poškození vozidla Fiat Doblo [registrační značka] řízeného žalovaným způsobené při výkonu práce pro žalobkyni. Za uvedenou škodu byla žalovanému vystavena faktura [číslo] na částku 5 000 Kč se splatností 6. 11. 2021. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě k plnění ze dne 9. 2. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., následně byla dne 8. 2. 2023 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako zaměstnavatel uzavřela s žalovaným jako zaměstnancem dne 27. 5. 2021 Dohodu o provedení práce na dobu určitou (do 31. 12. 2021) s místem výkonu práce ([územní celek]), sjednanou odměnou (splatnou do 15. dne následujícího kalendářního měsíce bezhotovostně na uvedený účet zaměstnance, složené z fixní částky, příplatku), ve které se žalovaný zavázal k výkonu práce kurýra pro zaměstnavatele dle pokynů regionálního manažera, svědomitě, řádně a podle svých sil a schopností, a k dodržování povinností. Podpisem smlouvy potvrdil, že se seznámil s právními předpisy vztahujícími se k vykonané práci (Dohoda o provedení práce). Současně dne 27. 5. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohodu o hmotné odpovědnosti, k ochraně hodnot svěřených, podle které žalovaný převzal odpovědnost na dobu trvání pracovního poměru za schodek na svěřených předmětech (zejména automobilu, mobilního telefonu), hotovosti, ceninách, materiálu aj., které převezme od zaměstnavatele. Žalobkyně se zavázala k zajištění podmínek a přijetí opatření při zjištění závad, přičemž žalovaný se jako zaměstnanec zavázal k informační povinnosti písemně oznámit zaměstnavateli, že nemá vytvořeny pracovní podmínky k zamezení ohrožení jeho zdraví či správnému hospodaření se svěřenými hodnotami (Dohoda o hmotné odpovědnosti). Dne 30. 5. 2021 došlo v místě [obec] u [obec] k dopravní nehodě na vozidle (Fiat Doblo [registrační značka]), žalovaný je uveden jako řidič ([číslo řidič. oprávnění]) a jako účastník nehody Záznam o dopravní nehodě podepsal (Záznam o dopravní nehodě). Na základě této škodní události vystavila žalobkyně fakturu [číslo] dne 22. 10. 2021, ve které fakturovala za spoluúčast z [číslo] [anonymizováno] žalovanému dlužnou částku 5 000 Kč se splatností 6. 11. 2021 (faktura). Jelikož žalovaný takto uloženou povinnost nezaplatil, vyzval jej právní zástupce žalobkyně k úhradě dluhu dne 9. 2. 2022 (předžalobní výzva, dodejka držitele poštovní licence s vyznačením konce odběrní lhůty dne 28. 2. 2022). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují tvrzení žalobkyně v žalobě, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalobkyně dne 27. 5. 2021 uzavřela s žalovaným postupem dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („ zákoník práce“) dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou s uvedením sjednané práce, písemně. Postupem dle části jedenácté zákoníku práce uzavřela žalobkyně s žalovaným téhož dne dohodu o hmotné odpovědnosti, rovněž v písemné formě. Podle ustanovení § 250 odst. 1 a § 257 zákoníku práce, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Jelikož ke škodě prokazatelně došlo při dopravní nehodě, soud neshledal důvody pro omezení výše náhrady ani důvody zvláštního zřetele hodné pro přiměřené snížení výše náhrady a rozhodl tímto rozsudkem pro uznání. Výši náhrady určuje zaměstnavatel (§ 262 zákoníku práce). Žalovaný byl v době spáchání dopravní nehody držitelem řidičského průkazu. Právo na náhradu škody není promlčené. Ohledně příslušenství žalované pohledávky posoudil soud nárok žalobkyně dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jenž odůvodňuje závěr, že žaloba je opodstatněná. 7. Žalovaný dlužnou částku za škodu na vozidle nezaplatil, tudíž se dostal § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dluhu i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („a. t.“). Žaloba je podána prostřednictvím aplikace k tomu určené na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena i v jiných podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč (z důvodu, že elektronický platební rozkaz nebyl vydán, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému a postupem dle položky 2 bodu 3. zákona č. 549/1991 Sb. přílohy Sazebníku poplatků soud vybere poplatek dle položky 1, tj. za návrh na zahájení řízení, jehož předmětem je peněžité plnění bodu 1. písm. a) do částky 20 000 Kč činí poplatek 1 000 Kč, ve výpočtu zaplacených 400 Kč mínus požadovaných 1 000 Kč činí doplatek 600 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze