28 C 327/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 38 228,62 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet [číslo] [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, kterým žádal o poskytnutí [anonymizováno] ve výši 40 000 Kč. Žalovaný porušil Podmínky pro poskytnutí [anonymizováno], proto dne [datum] došlo k zesplatnění [anonymizováno]. Pohledávka žalobkyně je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 38 228,62 Kč a nesplaceným smluvním úrokem za období od [datum] do [datum]. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [ustanovení pr. předpisu] m.s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech. Rozhodným právem je české právo v souladu s [ustanovení pr. předpisu] m.s. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně i žalovaný ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet [číslo] [bankovní účet], dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, kterým žádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč (rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu [číslo] [bankovní účet], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo]). Žalovaný porušil Podmínky pro poskytnutí [anonymizováno], proto dne [datum] došlo k zesplatnění [anonymizováno] ([ulice] podmínky žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu, přehled čerpání a splácení [anonymizováno], zesplatňující dopis ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne [datum] (zesplatňující dopis ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut [anonymizováno] úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázal splácet s úrokem ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil. 11. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka], který přehledně uvádí judikaturu [anonymizována tři slova] týkající se spotřebitelského práva). 12. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. 13. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. 14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). 15. Sjednaný smluvní úrok ve výši 18,90 % je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl. 16. Žalovaný poskytnutý úvěr do data splatnosti neuhradil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 530 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, a 200 Kč (2x 100 Kč za učiněné úkony výzva k plnění a návrh ve věci samé) jako paušální náhrada nákladů podle § 1 odst. odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky [číslo] Sb, tj. náklady v celkové výši 1 730 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky [číslo] Sb, protože se jedná o formulářovou žalobu podanou na ustáleném vzoru, který byl použit i v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]. 19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.