46 C 111/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 27. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutím, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 63 300 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o pohledávku za žalovanou vzniklou na základě [anonymizováno] o [anonymizováno] a o [anonymizováno] kalendáři. 2. Usnesením [název soudu] ze dne 7. 4. 2022 sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o úpadku žalované; soud proto v souladu s § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) řízení přerušil. Usnesením [název soudu] ze dne 27. 4. 2023 sp. zn. [insolvenční spisová značka], jež nabylo právní moci dne 19. 5. 2023, bylo oddlužení žalované zrušeno a insolvení řízení s ní vedené zastaveno; soud proto pokračoval v řízení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky byla dne 14. 4. 2020 uzavřena [anonymizováno] o [anonymizováno] a o [anonymizováno] kalendáři (dále jen„ dohoda“). Tato dohoda plně nahradila práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 29. 5. 2018 (dále jen„ [anonymizováno]“). Žalovaná se v dohodě zavázala uhradit žalobkyni částku 101 280 Kč, a to formou 32 pravidelných měsíčních splátek v částce [číslo] Kč/měsíc, splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2020. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoli měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy k úhradě dané splátky, bylo v dohodě sjednáno zesplatnění zbývající dlužné částky ([anonymizováno]). 7. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne 2. 6. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě splátek za měsíce duben, květen a červen 2021 (v celkové částce 9 495 Kč), a to do 30 dnů od doručení této výzvy a současně ji upozornila, že v opačném případě dojde k zesplatnění zbývající dlužné částky ve výši 66 465 Kč ([anonymizováno] k úhradě – zesplatnění ze dne 2. 6. 2021 vč. podacího archu ze dne 3. 6. 2021). Později byla žalované ještě zaslána předžalobní výzva ([anonymizována dvě slova] ze dne 9. 9. 2021 vč. podacího archu z téhož dne). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Podle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)„ dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.“ 10. Podle § 1906 o. z.„ ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.“ 11. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“)„ na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 88 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 3, 4 a 6, § 100 odst. 1 písm. b), odst. 2 až 4, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117 a § 120 až 177.“ 12. Podle § 109 odst. 1 zákona„ dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele ze [anonymizováno] úvěru jiného, než na bydlení odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru, musí obsahovat informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až i), l) a q). Tato dohoda, pokud je uzavírána mimo prostor obvyklý pro podnikání poskytovatele nebo zprostředkovatele, nemusí obsahovat informaci o roční procentní sazbě nákladů, je-li tato informace poskytnuta spotřebiteli bez zbytečného odkladu po jejím uzavření.“ 13. Podle § 106 odst. 1 zákona„ smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: <i>a. druh spotřebitelského úvěru,</i> <i>b. kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty,</i> <i>c. celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání,</i> <i>d. dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení,</i> <i>e. určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr,</i> <i>f. zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách,</i> <i>g. roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru,</i> <i>h. výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí,</i> <i>i. vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze [číslo] k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy,</i> <i>l. úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele,</i> <i>q. informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení“</i> 14. Podle § 1968 o. z.„ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ 15. Podle § 1970 o. z.„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 16. S ohledem na prokázaný skutkový stav a uvedená zákonná ustanovení soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. Mezi účastníky byla platně uzavřena [anonymizováno], která po formální stránce splňuje veškeré zákonné požadavky; žalovaná nesplnila svůj závazek plynoucí z dohody, když od jisté doby nehradila pravidelné měsíční splátky, pročež se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobkyni tak dle § 1970 o. z. vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně zaplacení úroku z prodlení požadovala v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a proto jí jej soud (vázán dle § 153 odst. 2 o. s. ř. žalobním návrhem) spolu s dosud nesplacenou jistinou v částce 63 300 Kč přiznal. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 906,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 532 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 300 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 880 Kč ve výši 2 494,80 Kč