46 C 316/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 29. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 250 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 20. 5. 2022 do zaplacení, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč a náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 24. 11. 2021 [anonymizováno] o [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), na jejímž základě ještě téhož dne poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se tuto jistinu zavázala splatit dne 19. 5. 2022, a to spolu s poplatkem za poskytnutí [anonymizováno] v částce 3 250 Kč. Žalovaná však uhradila pouze částku 3 930 Kč, kterou žalobkyně započítala na umoření smluvní pokuty. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 6. Mezi účastníky byla dne 24. 11. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena [anonymizováno], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se tuto částku zavázala splatit do 24. 12. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí [anonymizováno] v částce 3 250 Kč. Pro případ, že by žalovaná tomuto svému závazku nedostála, byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a též povinnost žalované uhradit žalobkyni případné náklady spojené s uplatněním pohledávky dle sazebníku, jenž je součástí [anonymizováno] a zákonný úrok z prodlení ([anonymizováno]). 7. Žalobkyně shora specifikovanou [anonymizováno] žalované dne 24. 11. 2021 poskytla na její [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] ([anonymizováno] z [anonymizováno] [bankovní účet]; [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne 25. 9. 2023 vyžádané soudem a evidované na č. l. 17). 8. Žalovaná však nesplácela řádně a včas a žalobkyně ji proto k úhradě dlužné částky opakovaně upomínala ([anonymizováno] ze dne 26. 5. 2022; [anonymizováno] ze dne 2. 6. 2022; [anonymizována dvě slova] k úhradě ze dne 9. 6. 2022; [anonymizována dvě slova] k úhradě ze dne 18. 6. 2022; [anonymizována dvě slova] k úhradě ze dne 3. 7. 2022). 9. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ([anonymizována dvě slova] ze dne 12. 5. 2023 vč. podacího lístku z téhož dne). 10. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 12. Podle § 2048 odst. 1 o. z.„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ 13. Podle § 2049 o. z.„ Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.“ 14. Podle § 1813 o. z. platí, že:„ Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem“, přičemž„ zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.“ 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že:„ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 16. Podle § 1968 o. z.„ Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ 17. Podle § 1970 o. z.„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 18. S ohledem na prokázaný skutkový stav a citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl. Mezi účastníky (žalobkyní coby podnikatelem, žalovanou coby spotřebitelem) byla platně sjednána [anonymizováno], jež je svou podstatou [anonymizováno] ve [anonymizováno] § 2390 o. z. Žalované byla poskytnuta [anonymizováno] v částce 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do 24. 12. 2021. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. 19. Úprava [anonymizována dvě slova] má svůj původ v právu [mezinárodní organizace] (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu [anonymizováno] soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 20. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic [anonymizováno] společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve [anonymizována dvě slova]. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. 21. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z. 22. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření [anonymizováno], jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 23. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření [anonymizováno] ve výši 3 250 Kč na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl. 24. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. 25. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši 500 Kč soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl. 26. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce [anonymizováno] pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil,