5 C 126/2021-61 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal zaplacení předmětné částky s tím, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které zajišťuje správu, provoz a opravy domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], ve kterém je žalovaná vlastníkem bytové jednotky [číslo] jako člen SVJ má povinnost hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, dále příspěvky do fondu oprav. Žalovaná její povinnosti neplnila a proto vznik žalované dluh ve výši 112 264 Kč za období leden 2019 – březen 2021. Dále žalobce požadoval zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 2. Podáním došlým soudu dne 31.3.2022 žalobce rozšířil žalobu ohledně částky 68 898 Kč s tím, že se jedná o celkovou částku dluhu žalované za období duben 2021 až březen 2022. Soud rozšíření žaloby při jednání dne 2.11.2022 připustil. 3. Žalobce dále dne 2.11.2022 vzal žalobu zpět ohledně částky 146 213 Kč a části úroků z prodlení s tím, že žalovaná od podání žaloby tuto částku zaplatila, když v uvedeném rozsahu soud řízení usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 29.11.2022 zastavil. 4. Po uvedených procesních úkonech žalobce zůstalo předmětem řízení zaplacení 34 949 Kč jako nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 16 280 Kč a 18 669 Kč jako dluh na zálohách za období leden – březen 2022 po 6 223 Kč/měsíčn. 5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z důvodů, že vyúčtování služeb za r. 2021 neobsahuje datum, dále informaci, kdo vyúčtování prováděl a nelze z vyúčtování dovodit ani dlužnou částku. V řízení nebylo prokázáno, zda vyúčtování bylo žalované doručeno a nastala jeho splatnost. Stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci zálohy na služby za rok 2022 nenamítala, avšak s tím, že úrok z prodlení může být stanoven pouze do 30.4.2023, kdy musí být nejpozději provedeno vyúčtování služeb. 6. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ruska. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť žalovaná byla s řízením obeznámen (žaloba včetně výzvy k vyjádření byla žalované doručena dne 6.6. 2022) a nenamítla nepříslušnost. Rozhodným právem je právo české dle nejužšího spojení dle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobce právnickou sobou, která provádí mj. správu domu [adresa] k.ú. [část obce], ve kterém je žalovaná vlastníkem bytové jednotky [číslo] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, výpisem rejstříku společenství a stanovami SVJ). Nedoplatek žalované z vyúčtování služeb za rok 2021 činil 134 252 Kč se splatností dne 31.5.2022 (prokázáno vyúčtováním služeb za rok 2021). Žalovaná dne 13.7.2022 uhradila částku 94 624 Kč, dne 2.9.2022 částku 94 528 Kč, což uvedla sama žalobkyně při jednání dne 2.11.2022, žalovaná vůči právnímu zástupci žalobce prohlásila, že zbytek dluhu zaplatí (prokázáno e-mailem ze dne 17.9.2022). Žalovaná nezaplatila zálohy na služby za období leden až březen 2022 ve výši 6 223 Kč měsíčně se splatností do 15. dne daného měsíce (prokázáno předpisem záloh). 8. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. 9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky v bytovém domě, kde žalobce zajišťuje správu, provoz a opravy, přičemž žalovaná nesplnila povinnost hradit pravidelné měsíční platby spojené s užíváním bytu vyplývající z členství v SVJ, na základě které měla žalovaná vůči žalobci povinnost hradit měsíční zálohy na služby spojené s jejím užíváním. Žalovaná své povinnosti vůči žalobci neplnila řádně a včas, jak vyplývá z vyúčtování služeb za rok 2021, měla žalovaná uhradit celkový nedoplatek ve výši 134 252 Kč do 31.5.2022 a dále pak zálohy na služby, které neuhradila ve výši 6 223 Kč splatných dne 15.1.2022, dále dne 16.2.2022 a dne 16.3.2022. Žalovaná po podání žaloby dne 13.7.2022 zaplatila žalobci částku 94 624 Kč a dne 2.9.2022 částku 94 528 Kč E-mailovou komunikací mezi žalobcem a žalovanou pak bylo prokázáno, že žalovaná dne 17.9.2022 uznala svoji povinnost doplatit žalobci zbývající dluh ve výši 98 065 Kč po odečtení částky 4 000 EUR, která již byla rovněž uhrazena. 10. Na základě provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 11. Dle § 7 odst. 1 shora citovaného zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zaúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 3 zákona finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 12. Dle ust. § 1180 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 13. Dle ust. § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 14. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 15. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. S ohledem na shora uvedená skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že vyhověl žalobě ohledně částky 18 669 Kč jako dluhu na zálohách za měsíce leden až březen 2022 po 6 223 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v daném měsíci, a to včetně úroku z prodlení od počátku prodlení po splatnosti jednotlivých měsíčních záloh až do 30.4.2023, neboť v souladu s ust. § 1181 odst. 1 o.z. je žalobce povinen vyúčtovat náklady nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Bude-li žalovaná nadále v prodlení, žalobce se pak může případně domáhat dluhu, včetně příslušenství, až na základě provedeného vyúčtování. 19. Ohledně částky 16 280 Kč představující dluh žalované na vyúčtování služeb za rok 2021 pak soud žalobě rovněž vyhověl, neboť dospěl k závěru, že žalovaná prokazatelně na celkový na službách vyčíslený vyúčtováním za rok 2021 plnila, a to v průběhu řízení platbami ve výši 94 624 Kč a 94 528 Kč, když současně 17.9.2022 prohlásila, že zbytek zaplatí. Soud proto dospěl v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o.z., kdy plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu, že došlo k uznání dluhu vzniklého na základě vyúčtování služeb za rok 2021, neboť žalovaná jednak