5 C 310/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se jedná o pohledávku za žalovanou vzniklou na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 2. 12. 2008 mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka v částce 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem v částce 10 440 Kč. Žalovaná však z celkové částky 25 440 Kč uhradila pouze částku 5 000 Kč a zbylou částku 20 440 Kč již neuhradila. Tato pohledávka byla proto postoupena na [právnická osoba] S. á. r. l. a poté na žalobkyni. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Maltské republiky, žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 6. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (dále jen„ Provident“) byla dne 2. 12. 2008 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Provident se zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku (spolu se souhrnným poplatkem v částce 10 440 Kč) splatit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Dle smluvních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, činila roční procentní sazba nákladů (RPSN) 206,8 % (Smlouva; Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). 7. [právnická osoba] S. á. r. l. (dále jen právní předchůdce žalobkyně) byla dne 19. 6. 2015 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Přílohou [číslo] této smlouvy pak byl seznam postoupených pohledávek. Dle tohoto seznamu byla právnímu předchůdci žalobkyně postoupena pohledávka za žalovanou v částce 20 440 Kč. Současně je zřejmé, že se jednalo o pohledávku vzniklou na základě Smlouvy. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována. Pohledávka byla postoupena ke dni 25. 6. 2015 (Smlouva o postoupení pohledávek; Seznam postoupených pohledávek; Oznámení Providentu o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 vč. podacího archu ze dne 17. 7. 2015). 8. Právní předchůdce žalobkyně poté pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována (Oznámení právního předchůdce žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018 vč. podacího archu ze dne 4. 10. 2018). 9. Žalobkyně zaslala žalovamé předžalobní výzvu (Předžalobní výzva ze dne 26. 4. 2023 vč. podacího archu ze dne 27. 4. 2023). 10. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 11. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejm. příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) 12. Podle § 657 obč. zák.„ Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ 13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák.„ Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.“ 14. Podle § 121 odst. 3 obč. zák.„ Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ 15. Podle § 39 obč. zák.„ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“ 16. Podle § 3 odst. 1 obč. zák.„ Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“ 17. Podle § 451 odst. 1 obč. zák.„ Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ 18. Podle § 451 odst. 2 obč. zák.„ Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“ 19. Podle § 457 obč. zák.„ Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“ 20. Podle § 570 odst. 1 o. z.„ Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ 21. Podle § 573 o. z.„ Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ 22. Podle § 1958 odst. 2 o. z.„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ 23. Soud v prvé řadě konstatuje, že v řízení bylo prokázáno že Provident půjčil žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem v částce 10 440 Kč O tomto poplatku sama žalobkyně uvádí, že„ jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků“ a dále, že„ souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky“. Když se tedy žalovaná zavázala vrátit Providentu celkem částku 25 440 Kč, zavázala se ve skutečnosti vrátit částku 15 000 Kč spolu s úrokem ve výši 69,6 %. Takovýto úrok shledal soud jako nepřiměřený, a proto v rozporu s dobrými mravy; Smlouva je proto neplatná ve smyslu § 39 obč. zák. Tento závěr je ostatně podpořen také příslušnou judikaturou Nejvyššího soudu, která výslovně uvádí, že„ nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ (Rozsudek ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. [spisová značka]). Shledal-li soud Smlouvu neplatnou, pak pochopitelně včetně všech ujednání týkajících se poplatků atd. Soud proto s odkazem na § 451 a § 457 obč. zák. přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 10 000 Kč, jelikož žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 15 000 Kč, která jí byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné Smlouvy a podle žalobního tvrzení byla dosud uhrazena částka 5 000 Kč. 24. Pro neplatnost Smlouvy, pak soud žalobu zamítl co do částky 5 000 Kč, a to s odkazem na shora uvedené v odst. 23. 25. V řízení bylo dále prokázáno, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení, když počátek prodlení byl stanoven nikoliv podle Smlouvy, která byla shledána neplatnou, ale až na základě prokazatelné výzvy k úhradě, za kterou soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018, které bylo žalované odesláno dne 4. 10. 2018. V souladu s § 573 o. z. je pak považován za den doručení výzvy k plnění den 9. 10. 2018. Den následující měla žalovaná plnit, a to v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož se tak nestalo, ocitla se žalovaná dne 11. 10. 2018 v prodlení a od tohoto dne přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 9 % ročně, když výše úroků z prodlení je konstantní a po celou dobu prodlení neměnná). V této souvislosti proto soud nad rámec uvedené výše úroku z prodlení žalobu rovněž zamítnul. 26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 750,82 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.