59 C 217/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru (celkem ve výši [částka]). Povinnost včasné úhrady úvěru strany utvrdily smluvní pokutou ve výši [částka] v případě prodlení s jakoukoli jednotlivou splátkou (žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše sankce činí [částka]). Žalovanou částku tak představuje jistina nesplaceného úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuta. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], kde se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy a po zřízení uživatelského účtu požádala o poskytnutí úvěru. Akceptaci návrhu žalovaná provedla připojením uživatelského hesla kódu zaslaného žalobkyní prostřednictvím SMS. Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná tento dluh žalobkyni do dnešního dne neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů. Mezi účastníky jako podnikateli byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované téhož dne vyplacen úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Dále se zavázala k uhrazení jednorázové sankce ve výši [částka] pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou. Celková doba úvěru činila [anonymizováno] dní ode dne čerpání úvěru. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky v [anonymizováno] splátkách po [částka] ([částka] na jistinu, [částka] na poplatek za čerpání úvěru). Pod smlouvou je připojen kód SMS verifikace: [číslo] (viz smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] přijala žalobkyně na svůj účet platbu z účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] (viz potvrzení o přijaté platbě ze dne [datum]). Dne [datum] zaslala žalobkyně na účet č. [bankovní účet] částku ve výši [částka] (viz potvrzení o přijaté platbě ze dne [datum]). Účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované, dne [datum] na něj byla připsána částka [částka] (viz zpráva banky ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to dne [datum] (viz předžalobní výzva ze dne [datum] s podacím lístkem). 5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich souhrnu, přičemž nemá důvod pochybovat o jejich věrohodnosti, když si vzájemně neodporují. 6. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou, v postavení podnikatele, smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo]. Právní jednání proběhlo elektronicky. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované na účet č. [bankovní účet] částku [částka]. Žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] za každý den čerpání úvěru v [anonymizováno] splátkách po [částka] a to do [datum] (celkem [anonymizováno] dní) a dále se zavázala k uhrazení jednorázové sankce ve výši [částka] pro případ prodlení s jakoukoliv splátkou. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná dluh neuhradila. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně., Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jak žalobkyně tak žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru v postavení podnikatele. Soud se v řízení zabýval otázkou platnosti této smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná podle § 588 o. z., a to z následujících důvodů. 8. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] soud posoudil jako úrok, jelikož představuje cenu poskytnutých peněz ve smyslu ust. § 2395 o. z. Při jistině [částka] tak sjednaný úrok z úvěru tak činí 1 % denně. Právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky v případě úvěru. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Jako nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle výpisu z databáze [příjmení] činila v roce [rok] obvyklá výše úroků úvěru s fixací sazby do jednoho roku v době poskytnutí úvěru 8,5 % ročně. V projednávané věci pak sjednaný úrok přesahuje úrok obvyklý téměř 10krát. RSPN činí cca 800 %. Nemravnost sjednaného úroku je tak v tomto případě zcela zjevná. 9. Zásah do autonomie vůle stran pro rozpor s dobrými mravy je zásahem výjimečným, který by měl být vždy odůvodněný mimořádnými okolnostmi daného případu. V tomto případě má soud za to, že takové mimořádné okolnosti nastaly, a to nejen vzhledem k výši sjednaného úroku, ale k celkovému podnikatelskému záměru žalobkyně. Žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů drobným podnikatelům staví své podnikání na extrémně vysoké sazbě úroku z úvěru, kterou vyvažuje podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů. Klienti žalobkyně, kteří plní její podmínky a generují žalobkyni zisk, tak žalobkyni vyvažují ztráty z nesplacených rizikových úvěrů. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že ze strany žalobkyně dochází na trhu s úvěry k systematickému zneužívání postavení odborníka a silnější strany ve vztahu k drobným podnikatelům. Úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky sporu je z uvedených důvodů neplatná podle ustanovení § 588 o. z. Jako neplatnou soud posoudil celou smlouvu, neboť s ohledem na princip podnikání žalobkyně, je zřejmé, že bez úroku v ujednané výši by k právnímu jednání nedošlo (§ 576 o. z.). Ze stejného důvodu pak soud neshledal ani prostor pro aplikaci moderace dle § 577 o. z. 10. Žalované tak soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni pouze částku [částka] odpovídající jistině poskytnutého úvěru, která se stala bezdůvodným obohacením na straně žalované dle § 2991 o. z., neboť se jí dostalo plnění z neplatného právního jednání. Na základě výše uvedeného soud tedy žalobě vyhověl pouze co do částky uvedené ve výroku I. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči ní rovněž nárok na úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení žalované pak nastalo následující den po splatnosti dluhu. Další žalobou uplatněné nároky žalobkyně pak soud výrokem II. jako nedůvodné zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 12,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].