23 C 128/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 11. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 117 109 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 5. 2022, [číslo] vč. dodatku [číslo] ze dne 27. 5. 2022 poskytla úvěr ve výši 80 000 Kč, který se jí žalovaná zavázala uhradit ve 48 splátkách po 4 543 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru dále zavázala uhradit jednorázovou smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou splátky delšího 30 dní ve výši 499 Kč, dále jednorázovou náhradu nákladů pro případ prodlení s úhradou splátky delšího 15 dní ve výši 200 Kč a pro případ prodlení s úhradou tzv. nové jistiny (zesplatněné nezaplacené jistiny a nezaplaceného úroku za poskytnutí úvěru) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny do zaplacení. Žalovaná povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnila řádně a včas, proto dne 31. 1. 2023 došlo k zesplatnění dluhu, kdy v okamžik zesplatnění činila nová jistina 89 753,84 Kč. V tomto řízení si žalobkyně kromě nové jistiny, tj. nesplacené jistiny ve výši 77 763,80 Kč a nesplaceného úroku ve výši 11 990 Kč, nárokuje také úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15 % p.a. z nezaplacené jistiny od 31. 1. 2023 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 2 x 499 Kč, náhradu nákladů pro případ prodlení s úhradou splátek ve výši 3 x 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za prodlení žalované s úhradou nové jistiny ve výši 25 752,25 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených důkazů předložených žalobkyní: 4. Žalobkyně je od 11. 5. 2018 oprávněna jako nebankovní poskytoval poskytovat spotřebitelské úvěry (z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). 5. Dne 27. 5. 2022 uzavřely strany smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 80 000 Kč na účet č.ú. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4 543 Kč, splatných k 25. dni v měsíci. Spolu s jistinou se zavázala splatit úrok ve výši 62,09 % p. a. Celkem měla žalovaná vrátit žalobkyni částku 218 064 Kč (z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] vč. dodatku [číslo] z oznámení o schválení úvěru). 6. Dne 27. 5. 2022 zaslala žalobkyně na účet žalované č.ú. [bankovní účet] částku 80 000 Kč (z dokladu o vyplacení úvěru, historie pohybů na účtu č.ú. [bankovní účet]). 7. Průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v květnu 2022 činily 8,64 % p. a. (z databáze [příjmení] ze stránek [anonymizováno]). 8. Žalobkyně žalované adresovala dne 25. 1. 2023 výzvu, v níž žalovanou upozornila na dlužnou splátku [číslo] splatnou 25. 11. 2022, splátku [číslo] splatnou 25. 12. 2022 a splátku [číslo] splatnou dne 25. 1. 2023, vyzvala ji k úhradě a současně žalovanou upozornila na to, že 65. dnem prodlení s úhradou splátky dochází automaticky k zesplatnění úvěru (z výzvy ze dne 25. 1. 2023). 9. Žalobkyně žalované dne 4. 9. 2023 odeslala výzvu o úhradu dlužné jistiny, úroků za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. Současně žalovanou upozornila, že pokud své dluhy neuhradí do 15 dnů od odeslání oznámení, přistoupí žalobkyně k podání žaloby (z předžalobní výzvy z 4. 9. 2023 vč. podacího archu ze dne 4. 9. 2023). 10. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a považuje je za pravé a věrohodné, jelikož korespondují z hlediska obsahového i časového. Další provedené důkazy (karta klienta, hodnocení klienta, prohlášení klienta, předsmluvní formulář, kopie OP žalované, dokument o podpisu na dálku, CBS skóre žalované, výpis ze záznamů [příjmení], výzva ze dne 27. 12. 2022, oznámení ze dne 29. 1. 2023) soud již blíže nehodnotil, neboť nemají pro posouzení věci zásadní význam či z nich soud nic podstatného nezjistil. 11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Strany uzavřely dne 27. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované vyplatila částku 80 000 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i úrok ve výši 62,09 % p. a. Celkovou částku ve výši 218 064 Kč měla žalovaná splatit v 48 měsíčních splátkách po 4 543 Kč k 25. dni v měsíci. V květnu 2022 činila průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů 8,64 % p. a. Žalovaná žalobkyni uhradila splátky 1 – 5, celkem ve výši 22 715 Kč. Splátky 6 – 8 již žalovaná neuhradila. Žalobkyně žalované adresovala a odeslala dne 4. 9. 2023 předžalobní výzvu, v níž ji vyzvala k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradila. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 17. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 18. Dle § 420 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 19. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Uvedenou smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovaná jako úvěrovaná uzavřela smlouvu v postavení spotřebitele dle § 419 o. z. a žalobkyně jako úvěrující uzavřela smlouvu v postavení podnikatele dle § 420 o. z. Smlouva proto podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 22. Soud se v prvé řadě zabýval platností smlouvy s ohledem na mravnost sjednaných úroků dle ust. § 547 o. z. Ač občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry již v rozporu s dobrými mravy je (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 23. Ve smlouvě se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit za poskytnutý úvěr ve výši 80 000 Kč částku 218 064 Kč s tím, že sjednaný úrok činil 62,09 % p. a. V době uzavření smlouvy o úvěru činily průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 8,64 % p. a. Vzhledem k tomu, že úroková míra smlouvy o úvěru přesahovala běžnou úrokovou míru více než 7 násobně, posoudil soud toto ujednání jako nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, a jako takové absolutně neplatné podle § 588 o. z. S přihlédnutím k tomu, že ujednání o úrokové míře je pro žalobkyni jako poskytovatelku spotřebitelských úvěrů neoddělitelnou částí smlouvy, když tvoří základ jejího příjmu z podnikání, zakládá absolutní neplatnost tohoto ujednání neplatnost smlouvy jako celku a contr. § 576 o. z. 24. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy se soud již nezabýval dalšími navazujícími právními otázkami (např. zda žalobkyně dostatečně zkoumal