Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 16 571 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 16 571 Kč od , datum, do zaplacení. Nárok odůvodnila smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , na jejímž základě byly žalované postupně poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku nabyla na základě postoupení od původního věřitele a že žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplatila. Současně navrhla, aby soud pro případ nedůvodnosti nároku ze smlouvy o úvěru posoudil nárok alespoň v rozsahu poskytnuté jistiny jako právo na vydání bezdůvodného obohacení.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 250 Kč s příslušenstvím, neboť zjistila, že žalovaná uhradila dne , datum, k rukám původního věřitele částku 250 Kč, která byla započtena na jistinu. Současně upravila skutková tvrzení a navrhla, aby soud žalované uložil zaplatit částku 16 321 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Usnesením soudu ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení v rozsahu částky 250 Kč s příslušenstvím zastaveno. Předmětem řízení po částečném zastavení zůstala částka 16 321 Kč s příslušenstvím.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Namítala zejména, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudila řádně její úvěruschopnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tvrdila, že poskytovatel úvěru neprokázal, jaké konkrétní údaje o jejích příjmech, výdajích a dalších závazcích před poskytnutím úvěru zjišťoval a z jakých podkladů vycházel při posouzení její schopnosti úvěr splácet. Dovozovala proto neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 citovaného zákona. Současně uvedla, že na předmětný dluh provedla více plateb, než žalobkyně zohlednila, a navrhla jejich doložení výpisem z bankovního účtu. Přes výzvu soudu však další platby netvrdila ani neprokázala.4. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně svou neúčast při obou jednáních řádně omluvila a vyslovila souhlas s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná byla při jednání zastoupena svým advokátem.5. Mezi účastníky nebylo sporné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě získala žalovaná možnost čerpat úvěr do výše 3 000 Kč, přičemž její součástí byly rovněž obchodní podmínky věřitele upravující způsob uzavírání smlouvy, čerpání a splácení úvěru. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 660 % (Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a Obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, platné pro smlouvy uzavřené od , datum, ).6. Následně účastnice úvěrového vztahu uzavřely dne , datum, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, jímž byl úvěrový rámec navýšen na částku 4 000 Kč. I v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně, přičemž RPSN byla stanovena ve výši 709 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).7. Dalším dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, byl úvěrový rámec navýšen na částku 5 000 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně, přičemž RPSN byla stanovena ve výši 1 308 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).8. Dne , datum, uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 6 300 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 821 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).9. Dne , datum, uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 7 400 Kč. I v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 856 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).10. Dne , datum, uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 9 400 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 905 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).11. Dne , datum, uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na částku 11 500 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 941 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).12. Dne , datum, uzavřely účastnice úvěrového vztahu dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěrový rámec navýšen na konečných 12 200 Kč. Také v tomto dodatku byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 950 % (Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).13. Soud má dále za prokázané, že žalovaná dne , datum, provedla ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně identifikační platbu ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu č. , č. účtu, . Téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na tentýž účet žalované odeslána částka 3 000 Kč jako první čerpání úvěru. Následně byly žalované na tentýž účet poskytnuty další finanční prostředky, a to dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 300 Kč, dne , datum, částka 1 100 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 2 100 Kč a dne , datum, částka 700 Kč. Z předložených výpisů z běžného účtu tak soud zjistil, že žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč (výpis z běžného účtu ze dne , datum, , výpis z běžného účtu ze dne , datum, , výpis z běžného účtu ze dne , datum, , výpis z běžného účtu ze dne , datum, , výpis z běžného účtu ze dne , datum, , výpis z běžného účtu ze dne , datum, , výpis z běžného účtu ze dne , datum, a výpis z běžného účtu ze dne , datum, ).14. Výše uvedená čerpání potvrzuje rovněž listina označená jako „Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, “, z níž vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupně finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč, a to formou původního poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč dne , datum, a jeho následného navýšení dne , datum, o částku 1 000 Kč, dne , datum, o částku 1 000 Kč, dne , datum, o částku 1 300 Kč, dne , datum, o částku 1 100 Kč, dne , datum, o částku 2 000 Kč, dne , datum, o částku 2 100 Kč a dne , datum, o částku 700 Kč. Z téže listiny dále vyplývá, že žalovaná dne , datum, uhradila částku 250 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru (Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ).15. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanou vyzvala k úhradě dlužné minimální měsíční splátky výzvou ze dne , datum, . V této výzvě uvedla, že eviduje dlužnou minimální měsíční splátku ve výši 2 956 Kč a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě dalšího neplnění smluvních povinností (Výzva k úhradě ze dne , datum, ).16. Následně právní předchůdkyně žalobkyně listinou označenou jako „Poslední možnost dohody na úhradě“ ze dne , datum, oznámila žalované zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzvala ji k úhradě celkové dlužné částky ve výši 16 453 Kč. V předmětné listině vyčíslila nesplacenou jistinu částkou 11 950 Kč, smluvní úrok částkou 4 371 Kč, smluvní pokutu částkou 32 Kč a poplatky za upomínky částkou 100 Kč (Poslední možnost dohody na úhradě ze dne , datum, a podací lístek , právnická osoba, ze dne , datum, ).17. Soud si dále vyžádal součinnost od , právnická osoba, ., která potvrdila, že bankovní účet č. , č. účtu, byl v rozhodném období veden na jméno žalované a že na tento účet byly od společnosti , právnická osoba, připsány platby dne , datum, ve výši 3 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 300 Kč, dne , datum, ve výši 1 100 Kč, dne , datum, ve výši 2 000 Kč, dne , datum, ve výši 2 100 Kč a dne , datum, ve výši 700 Kč. Sdělení banky tak koresponduje s listinnými důkazy předloženými žalobkyní a potvrzuje, že finanční prostředky byly skutečně připsány na účet žalované (Sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, ).18. Soud dále zjistil, že mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postupování pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru uzavíraných společností , právnická osoba, s jejími klienty. Součástí smluvního ujednání byl mechanismus uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek prostřednictvím datových souborů obsahujících identifikaci postupovaných pohledávek (Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek).19. Ze seznamu postoupených pohledávek připojeného k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla zahrnuta rovněž pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 16 571 Kč (Seznam postoupených pohledávek).20. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, . Součástí zásilky byla též plná moc udělená žalobkyni k vyrozumívání dlužníků o postoupení pohledávek a výzva k úhradě před podáním žaloby. V této výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , plná moc, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o odeslání doporučené zásilky ze dne , datum, ).21. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).22. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých, přiměřených a aktuálních informací získaných od spotřebitele a případně z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti.24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že neposoudil-li věřitel úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 86 odst. 1, nemá nárok na sjednané úroky ani jiné náklady spotřebitelského úvěru. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.25. Mezi účastníky nebylo sporné, že smlouva uzavřená dne , datum, představuje smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pak vystupovala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Předmětem sporu naopak bylo, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované.26. Žalovaná již ve svém vyjádření k žalobě namítala, že k řádnému posouzení její úvěruschopnosti nedošlo. Soud proto usnesením ze dne , datum, vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a k předložení listin prokazujících, jaké konkrétní informace o příjmech, výdajích, závazcích a osobních poměrech žalované měla právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici a jakým způsobem je vyhodnotila.27. Žalobkyně však ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že nedisponuje dokumentací vztahující se k lustracím v registrech ani podklady dokládajícími příjmy a výdaje žalované. Tvrdila pouze, že úvěruschopnost byla posuzována na základě údajů sdělených žalovanou, údajů z registrů a její úvěrové historie. K těmto tvrzením však nepředložila žádné konkrétní důkazy.28. Soud má za to, že obecné tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti samo o sobě nepostačuje. Pro závěr, že věřitel splnil povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být zjištěno alespoň to, jaké konkrétní údaje byly před uzavřením smlouvy zjišťovány, jak byly ověřeny a jakým způsobem byly vyhodnoceny ve vztahu ke schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Takové skutečnosti však z provedeného dokazování nevyplynuly.29. Žalobkyně proto neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí v rozsahu vyžadovaném § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.30. Soud se současně zabýval otázkou, zda samotné zjištěné nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti postačují k vyvození důsledků podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu netvrdila a neprokázala konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že v době uzavření smlouvy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud proto vycházel ze skutkového stavu, který účastníci v řízení tvrdili a prokázali.31. Soud dodává, že žalobkyně byla po vznesení námitky žalované usnesením soudu vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a důkazů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalované a na tuto výzvu reagovala podáním ze dne , datum, . Přesto však netvrdila ani neprokázala konkrétní skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Pokud žalobkyně ve svých omluvách z jednání žádala pro případ hrozícího neunesení břemene tvrzení či důkazního o další poučení a poskytnutí lhůty, soud uvádí, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje při jednání. Žalobkyně svou neúčastí při jednáních soudu sama vyloučila možnost poskytnutí takového poučení; soud nebyl povinen ani oprávněn nahrazovat je další písemnou komunikací či z tohoto důvodu jednání odročovat.32. Za této situace soud aplikoval důsledky předvídané v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni proto nenáleží smluvní úroky, poplatky ani jiné náklady spotřebitelského úvěru a může se domáhat pouze vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny.33. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že smlouva obsahovala ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši až 950 %. Podle údajů databáze , jméno FO, národní banky se průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů domácnostem v době uzavření smlouvy, tedy v březnu , Anonymizováno, , pohybovala přibližně na úrovni 8,16 % ročně. Sjednaná úplata tak mnohonásobně převyšovala úrokovou sazbu v rozhodné době obvyklou. Soud má proto vážné pochybnosti o souladu takového ujednání s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. Touto otázkou však nebylo třeba se pro účely rozhodnutí podrobněji zabývat, neboť již důsledky vyplývající z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vedou k závěru, že žalobkyni nelze přiznat požadované smluvní úroky ani další náklady úvěru.34. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 12 200 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná na tento závazek uhradila dne , datum, toliko částku 250 Kč, která byla započtena na jistinu.35. Přestože žalované byla při jednání poskytnuta lhůta k tvrzení a prokázání dalších úhrad, žádné další platby neuvedla ani nedoložila. Soud proto vycházel ze skutkového stavu, podle něhož na poskytnutou jistinu byla prokázána pouze úhrada 250 Kč.36. Po odečtení uvedené částky činí nesplacená jistina 11 950 Kč. V tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou.37. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení z žalované částky od , datum, do zaplacení.38. Tento nárok však soud důvodným neshledal. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní právní úpravu ochrany spotřebitele pro případ, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplní povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Součástí této zvláštní úpravy je i způsob vrácení poskytnuté jistiny, kterou je spotřebitel povinen vrátit v době přiměřené jeho možnostem.39. Soud proto nepřisvědčil názoru, že by prodlení žalované mohlo vzniknout již na základě předžalobní výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. V režimu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru totiž splatnost nároku na vrácení jistiny nelze bez dalšího spojovat s okamžikem výzvy věřitele k plnění. Nárok na vrácení jistiny podléhá zvláštnímu režimu ochrany spotřebitele a dobu odpovídající možnostem spotřebitele je třeba určit s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci a ke skutkovým tvrzením účastníků.40. Zástupce žalované při jednání uvedl, že žalovaná má více dalších závazků, které již splácí. Poukázal zejména na další řízení vedené u zdejšího soudu o pohledávku přibližně 350 000 Kč, v němž byl uzavřen soudní smír se splátkami ve výši necelých 7 000 Kč měsíčně, dále na další probíhající spor o částku přibližně 50 000 Kč a existenci dalších dluhů. Současně uvedl, že žalovaná je do doby případného prodeje stavebního pozemku schopna ze své mzdy hradit své závazky v celkovém rozsahu přibližně 9 000 Kč měsíčně a že za maximálně únosnou považuje v této věci měsíční splátku ve výši 1 500 Kč.41. Soud tato tvrzení zohlednil a dospěl k závěru, že je přiměřené uložit žalované povinnost vrátit nesplacenou jistinu ve splátkách. Proto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil novou splatnost přiznané pohledávky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč, přičemž současně rozhodl o splatnosti náhrady nákladů řízení v měsíčních splátkách po 300 Kč. Celková měsíční platební povinnost žalované tak odpovídá částce 1 500 Kč, kterou její zástupce při jednání označil za hranici jejích možností.42. Soud současně spojil povolení splátek se ztrátou výhody splátek. Přihlédl přitom k výši přiznaného plnění, k tomu, že žalované byla nově stanovena výrazně příznivější splatnost odpovídající jejím finančním možnostem, a dále k oprávněnému zájmu žalobkyně na tom, aby splátkový režim byl zajištěn proti případnému dlouhodobému neplnění. Soud má za to, že požadavek řádného a včasného hrazení jednotlivých splátek nepředstavuje za okolností projednávané věci nepřiměřenou zátěž pro žalovanou, neboť výše splátek byla stanovena právě s ohledem na její vlastní tvrzení o možnostech splácení.43. Za této procesní i hmotněprávní situace nemohl být žalované současně uložen závazek hradit úrok z prodlení za dobu před splatností takto stanoveného nároku. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení proto soud jako nedůvodný zamítl.44. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobě vyhověl co do částky 11 950 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.45. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala dalšího plnění převyšujícího nesplacenou jistinu, jakož i požadovaného příslušenství, byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch.47. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby byla částka 16 321 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni byla přiznána částka 11 950 Kč, zatímco ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně tak činí 72,11 %, úspěch žalované 27,89 % a čistý úspěch žalobkyně 44,22 %.48. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení. Právní zástupkyni žalobkyně náleží odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, každý ve výši 1 780 Kč podle § 7 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 16 571 Kč, dále tři režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH.49. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání ze dne , datum, obsahující částečné zpětvzetí žaloby a doplnění skutkových tvrzení. Uvedené podání bylo vyvoláno tím, že žalobkyně v žalobě nezohlednila úhradu částky 250 Kč provedenou žalovanou již dne , datum, , tedy před podáním žaloby. Nejednalo se proto o účelně vynaložený náklad ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.50. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 7 490 Kč. Po zohlednění čistého procesního úspěchu žalobkyně ve výši 44,22 % náleží žalobkyni vůči žalované náhrada nákladů řízení v částce 3 312,08 Kč.51. S ohledem na poměry žalované zjištěné v řízení, z nichž soud vycházel při stanovení splátek jistiny, rozhodl soud i o náhradě nákladů řízení podle § 160 odst. 1 o. s. ř. formou měsíčních splátek ve výši 300 Kč. Současně přihlédl k tomu, že zástupce žalované při jednání výslovně uvedl, že za hranici možností žalované považuje celkové měsíční plnění ve výši 1 500 Kč a proti rozdělení částky na 1 200 Kč na jistinu a 300 Kč na náklady řízení ničeho nenamítal.52. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla dle § 149 odst. 1 o. s. ř. stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.53. Rovněž ve vztahu k náhradě nákladů řízení soud spojil povolení splátek se ztrátou výhody splátek. Nesplní-li žalovaná byť jedinou splátku řádně a včas, stane se splatnou celá dosud neuhrazená část náhrady nákladů řízení. Soud má za to, že tento postup odpovídá okolnostem projednávané věci i oprávněnému zájmu žalobkyně na řádném a včasném plnění uložené povinnosti.