Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím, resp. po částečném zpětvzetí žaloby se domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovanou má 4 nezletilé děti, přičemž usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, o nařízení předběžného opatření bylo žalobci uloženo předat nezletilé děti do péče žalované a současně přispívat na jejich výživu částkou v celkové výši , částka, měsíčně. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, byly děti svěřeny do péče žalobce. Žalobce uvedl, že stanovené výživné hradil po dobu 5 měsíců, tedy od , datum, do , datum, . Dále tvrdil, že nezletilá , jméno FO, , na níž bylo stanoveno výživné ve výši , částka, měsíčně, do péče žalované vůbec nepřešla, neboť odmítla do péče žalované přejít a celou rozhodnou dobu setrvala v péči žalobce. Nezletilá , jméno FO, , na níž bylo stanoveno výživné , částka, měsíčně, byla dle tvrzení žalobce v péči žalované pouze do , datum, , kdy se vrátila zpět do péče žalobce. Přesto, že o nezletilé dcery fakticky nepečovala, žalovaná přijímala výživné na ně určené. Tím se dle žalobce na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Žalovaná přitom přes výzvu ze dne , datum, získané bezdůvodné obohacení nevydala.2. Žalovaná s nárokem žalobcem nesouhlasila, označila jej za rozporný s dobrými mravy a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Poukázala na to, že děti byly předběžným opatřením svěřeny do její péče z důvodu nepřiměřených trestů žalobce. Potvrdila, že dcera , jméno FO, do její péče na základě předběžného opatření nikdy nepřešla, bylo to však způsobeno chováním žalobce, který nedodržoval rozhodnutí soudu, vědomě a úmyslně bránil dětem ve styku s žalovanou, děti manipuloval a odmítal je předávat žalované, která se musela domáhat výkonu rozhodnutí a realizace styku s nezletilými i za pomoci Policie ČR a žalobou u soudu. Popsala, že dne , datum, nahlásila na služebně Policie ČR, že žalovaný opětovně nepředal do její péče dceru , jméno FO, a za účasti policie dceru vyzvedla v bydlišti žalobce, což bylo traumatizující jak pro , jméno FO, , tak pro dvě mladší dcery, které toho byly přítomny. Žalobce však při nejbližší příležitosti , jméno FO, opět žalované odebral.3. V řízení je dán cizí prvek, neboť žalovaná je státní příslušnicí Ukrajiny. Soud se proto nejprve zabýval otázkami mezinárodní pravomoci, kterou posoudil dle Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s. Předmětem řízení je nárok žalobce na vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout přijetím plateb výživného. Jde tedy o spor ze závazkového vztahu a pravomoc je dána bydlištěm žalované dle § 48 odst. 5 předmětné smlouvy.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dcera , jméno FO, na základě předběžného opatření nepřešla do péče matky a byla po celou dobu v péči otce a dcera , jméno FO, byla v péči otce od , datum, .5. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:6. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, (příloha A3) bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalobci uloženo předa nezletilé děti do péče matky (žalované) a hradit výživné na nezletilou , jméno FO, , nar. , datum, ve výši , částka, , nezletilou , jméno FO, , nar. , datum, ve výši , částka, , nezletilou , jméno FO, , nar. , datum, ve výši , částka, a nezletilou , jméno FO, , nar. , datum, ve výši , částka, . Soud shledal v péči otce nedostatky spočívající v nepřiměřeném fyzickém trestání nezletilých a obav z možné manipulace ve snaze vzbudit v nezletilých obavy z partnera matky.7. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, pod č.j. , Anonymizováno, (příloha A2) byly děti svěřeny do péče otce a ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, (příloha A4) bylo žalované uloženo přispívat na výživu s účinností od , datum, vždy k 15. dni v měsíci, na které je výživné placeno. Ohledně dlužného výživného za dobu od , datum, do , datum, rozhodl Obvodní soud pro , adresa, rozsudkem ze dne , datum, č. , Anonymizováno, A5)8. Z prohlášení žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce přijal od žalované dne , datum, částku , částka, , představující výživné na nezletilé děti za období od října 2025 do července 2026 (příloha A1).9. Žalobce dále založil emailovou komunikaci, kdy se jedná o emaily žalobce zaslané žalované. Emailem ze dne , datum, vyzývá žalovanou k úhradě výživného za srpen 2024 a připomíná, že , jméno FO, byla stále u otce a , Anonymizováno, od 30. 5. také (příloha A6). Email ze dne , datum, žalobce vyjadřuje nesouhlas se započtením výživného a uvádí, že platil za , jméno FO, i , Anonymizováno, , které se nacházely u něj, což způsobuje nezákonné obohacení (příloha A9). Emailem s datem 2. 9. žalobce upozorňuje na přeplatek ve výši , částka, a , částka, a vyzývá k úhradě částky celkem , částka, do , datum, (příloha A7). V emailu z 15. 9. žalobce uvádí „Dnes je poslední den, co čekám zaplacení nedoplatku výživného a zaplacení výživného z minulého roku z srpna a září. Dlužného výživného za srpen 2025. Přeplatku na výživném, které jsem zaplatil za , jméno FO, a , jméno FO, z minulého roku. A to včetně úroku z prodlení.“ Avizuje, že nebude-li dlužné výživné uhrazeno, přistoupí k právním krokům (příloha A8).10. Z potvrzení o platbě vystavené , právnická osoba, ., IČO: , IČO, má soud za prokázané, že žalobce uhradil žalované na výživném na nezletilé děti v datech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, po , částka, . (příloha A10)11. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, (příloha 1a) soud zjistil, že žalovaná byla na oddělení policie ČR podat vysvětlení v souvislosti s tím, že žalobce nerespektuje předběžné opatření nařízené Obvodním soudem pro , adresa, č.j, Anonymizováno, ze dne , datum, a vykonatelné dne , datum, kdy dceru , Anonymizováno, viděla po návratu ze školy v cca 15:00 hodin doma, následně jela pro mladší dceru do školky a po návratu domá v 15:57 hodin již , Anonymizováno, doma nebyla. Kontaktovala neúspěšně OSPOD a následně i žalobce a jeho matku. Telefon zvedla až nejstarší dcera (, jméno FO, ) a ta nechtěla říct, kde jsou.12. V emailu ze dne , datum, od žalované žalobci, jehož předmětem je „dopis ohledně provokací ze strany , jméno FO, “ žalobkyně žalobci vytýká, že dcera , jméno FO, kontaktovala , jméno FO, a ostatní dcery s návrhem na návštěvu plaveckého bazénu, pro níž však žalovaná není schopna zajistit potřebné podmínky s ohledem na nařízené předběžné opatření a žádá žalobce, aby , jméno FO, nenaváděl a neinstruoval k tomu, aby provokovala děti proti žalované (příloha 1b).13. V emailu ze dne , datum, od žalované žalobci žalovaná řeší předání dětí v pátek , datum, (příloha 1c).14. Z protokolu z jednání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (příloha 2) soud zjistil, že jednání se konalo krátce po účinnosti předběžného opatření, žalovaná (matka) potvrdila, že včera (tj. , datum, ) došlo k předání tří dětí žalované s tím, že , jméno FO, předání k matce odmítla a u předání nebyla, žalobce (otec) uvedl, že , jméno FO, k matce nechce. Soud apeloval na dodržování předběžného opatření. a soud na otce apeluje, aby dodržoval předběžné opatření.15. Při hodnocení důkazů soud postupoval dle § 132 o.s.ř., tedy hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud neměl důvod pochybovat o pravosti a správnosti listinných důkazů předložených účastníky řízení. Jednalo se zejména o soudní rozhodnutí vydaná Obvodním soudem pro , adresa, a Městským soudem v Praze, potvrzení o provedených platbách vystavené společností , právnická osoba, ., a úřední záznam , právnická osoba, , tedy listiny pocházející od orgánů veřejné moci nebo jiných důvěryhodných institucí. O jejich autenticitě ani věcné správnosti nevznikly v řízení žádné pochybnosti. Soud rovněž vycházel z emailové komunikace předložené oběma účastníky. Její věrohodnost podporuje skutečnost, že žalovaná v komunikaci vystupovala pod totožnou emailovou adresou, a to jak v emailových zprávách předložených žalobcem, tak v emailech předložených žalovanou.16. Na základě provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr, že ačkoli bylo usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , nařízeno předběžné opatření ukládající žalobci předat všechny nezletilé děti do péče žalované a současně jí hradit výživné, toto rozhodnutí nebylo ve vztahu k nezletilé , jméno FO, fakticky realizováno a ve vztahu k nezletilé , jméno FO, bylo realizováno pouze po omezenou dobu. Z protokolu z jednání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, vyplynulo, že již krátce po nabytí účinnosti předběžného opatření došlo k předání pouze tří dětí žalované, zatímco nezletilá , jméno FO, předání odmítla a zůstala u žalobce. Tuto skutečnost potvrdili při jednání oba účastníci. O tom, že , jméno FO, ani následně do péče žalované nepřešla, svědčí rovněž další listinné důkazy, zejména emailová komunikace účastníků. Z emailu žalované ze dne , datum, vyplývá, že , jméno FO, se nacházela mimo domácnost žalované a samostatně kontaktovala své sourozence. Také emaily žalobce ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vycházejí z toho, že , jméno FO, byla po celou rozhodnou dobu v jeho péči a že žalobce za ni hradil náklady spojené s její výživou. Tato tvrzení žalovaná v řízení nerozporovala. Soud proto vzal za prokázané, že nezletilá , jméno FO, byla po celé období od vykonatelnosti předběžného opatření dne , datum, až do vydání opatrovnického rozsudku ve věci samé dne , datum, , jakož i v době následující, fakticky v péči žalobce.17. Ve vztahu k nezletilé , jméno FO, soud zjistil, že po nabytí účinnosti předběžného opatření byla nejprve v péči žalované. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná , jméno FO, dne , datum, po návratu ze školy doma zastihla, což potvrzuje, že se v té době nacházela v její péči. Mezi účastníky však nebylo sporné, že od , datum, přešla , jméno FO, do péče žalobce a od tohoto data u něj setrvala. Tato skutečnost je potvrzována i emailovou komunikací žalobce, v níž opakovaně uváděl, že , jméno FO, je od , datum, v jeho péči a že za ni i nadále hradil výživné žalované.18. Soud dále zjistil, že žalobce v souladu s předběžným opatřením hradil žalované po celou trvání účinků předběžného opatření výživné na všechny čtyři děti v soudem uložené výši, kdy takto uhradil na výživném dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vždy částku , částka, .19. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobce nezletilé děti prokazatelně manipuloval nebo jim v době účinnosti předběžného opatření vědomě bránil setrvávat v péči matky. Obvodní soud v usnesení o nařízení předběžného opatření konstatoval pouze obavy z možné manipulace. Z provedených důkazů naopak vyplývá především existence intenzivního rodičovského konfliktu a skutečnost, že žalobce ne vždy plnil povinnosti vyplývající z předběžného opatření, zejména ve vztahu k předávání nezletilých žalované. Soud žalovanou při přípravném jednání dne , datum, vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání jejího tvrzení, že žalobce dětem bránil ve styku s ní, od styku je zrazoval a odmítal je předávat. Žalovaná následně předložila pouze protokol z opatrovnického řízení, úřední záznam o podaném vysvětlení vztahující se k nezletilé , jméno FO, a email ze dne , datum, , v němž žalobci vytýká navádění dětí proti ní. Email ze dne , datum, se týká toliko organizace předání nezletilých a již se vztahuje k době po skončení účinků předběžného opatření, a pro posouzení jednání žalobce v rozhodném období proto není významný.20. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatil zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 923 odst. 2 věta první o.z. dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. V rozsahu, v jakém se spotřebované výživné nevrací, se přiměřeně sníží dávka výživného splatná v budoucnu.23. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti, urážející obvyklé lidské cítění.24. Podle § 8 o.z. zneužití práva nepožívá právní ochrany.25. Zjištěný skutkový stav soud posoudil právně takto: Předběžným opatřením byly nezletilé , jméno FO, a , jméno FO, svěřeny do péče žalované. K realizaci tohoto stavu však ve vztahu k nezletilé , jméno FO, vůbec nedošlo, nezletilá do péče žalované nepřešla a po celé rozhodné období setrvávala nezletilá v domácnosti žalobce. Nezletilá , jméno FO, sice do péče žalované přechodně přešla, avšak , datum, se vrátila zpět do domácnosti žalobce. Žalobce po toto rozhodné období zajišťoval veškeré potřeby nezletilých, nesl náklady spojené s bydlení, stravou, školní docházkou, volnočasovými aktivitami i každodenní osobní péčí a současně plnil žalované výživné uložené předběžným opatřením. Fakticky tak vyživovací povinnost k nezletilým plnil dvojím způsobem - jednak přímou osobní péči a úhradou všech nákladů na jejich potřeby, jednak poskytováním peněžitého plnění žalované.26. Současně bylo prokázáno, že žalovaná výživné od žalobce přijímala, přestože nezletilé v rozhodném období fakticky ve své péči neměla a každodenní péči o ně nezajišťovala, v případě nezletilé , jméno FO, ji měla v péči pouze omezenou dobu. Žalovaná přitom ani netvrdila, ani neprokázala, že by přijaté výživné bylo skutečně použito k úhradě potřeb nezletilých, případně na vytváření podmínek nezbytných pro převzetí a výkon jejich péče. V této souvislosti žalovaná pouze uvedla, že si za účelem očekávaného převzetí nezletilých dětí zajistila pronájem většího bytu a že pokud by věděla, že k předání dětí nedojde, setrvala by v bydlišti svého přítele. Takové tvrzení však samo o sobě neprokazuje, že by přijaté výživné bylo vynakládáno na potřeby nezletilých, ani že by žalovaná skutečně vytvořila pro nezletilé odpovídající materiální a výchovné podmínky pro výkon osobní péče.27. Pokud žalovaná namítala, že žalobce nerespektoval předběžné opatření a nezletilé do její péče nepředal, považuje soud za významné, že obě nezletilé již v rozhodné době dosáhly věku a rozumové vyspělosti umožňující vytvoření a projevení vlastního názoru na otázku svého bydliště a péče. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nezletilá , jméno FO, přechod do péče žalované odmítala. Pokud jde o nezletilou , jméno FO, , ta sice do péče žalované přešla, avšak následně se sama vrátila zpět do domácnosti žalobce, kde setrvala. Nebylo prokázáno, že by postoje nezletilých byly výsledkem manipulace či nepřípustného ovlivňování ze strany žalobce.28. Soud přihlédl rovněž k tomu, že v následném opatrovnickém řízení byly nezletilé děti pravomocně svěřeny do péče žalobce. K této skutečnosti soud přihlédl jako k podpůrnému argumentu, sama o sobě však nebyla rozhodující pro posouzení důvodnosti žalovaného nároku. Představuje však skutkovou okolnost oslabující tvrzení žalované, že žalobce děti účelově ovlivňoval nebo jim bránil ve vytvoření vztahu s matkou. Právě posouzení rodičovských kompetencí, výchovného prostředí, schopnosti rodičů naplňovat potřeby dítěte i případného ovlivňování dětí ze strany rodičů je přitom předmětem opatrovnického řízení. Následné svěření dětí do péče žalobce proto svědčí o tom, že opatrovnický soud neshledal na straně žalobce takové závady ve výkonu rodičovské odpovědnosti, které by odůvodňovaly jejich svěření do péče žalované.29. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalovaná přijímala plnění určené k úhradě potřeb nezletilých, aniž by tyto potřeby sama fakticky zajišťovala, zatímco veškeré náklady spojené s výživou a péčí nesl žalobce. Přijetí a ponechání si výživného rodičem, který po rozhodné období o dítě fakticky nepečoval a nenesl náklady jeho výživy, odporuje smyslu a účelu vyživovací povinnosti. Samotná existence předběžného opatření neodůvodňuje ponechání si takového plnění, pokud v rozhodném období nenastav stav, pro který bylo poskytování. Předmětem tohoto řízení přitom není přezkum ani zpochybnění vykonatelného předběžného opatření, nýbrž posouzení majetkového prospěchu, získaného žalovanou v důsledku toho, že nezletilé fakticky nebyly v její péči v rozsahu předpokládaném tímto rozhodnutí. Ponechání si takto přijatého plnění proto postrádá spravedlivý důvod a představuje bezdůvodné obohacení na úkor žalobce ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Argumentaci žalované založenou na rozporu nároku s dobrými mravy soud neshledal důvodnou, neboť nebylo prokázáno, že by vzniklý stav byl důsledkem svévolného či protiprávního jednání žalobce. Naopak rozhodující příčinou neuskutečnění předání nezletilé , jméno FO, byl její odmítavý postoj k přechodu do péče žalované, odpovídající jejímu věku a rozumové vyspělosti a ani ve vztahu k , jméno FO, nebylo prokázáno nepřípustné ovlivňování ze strany žalobce.30. Ustanovení § 923 odst. 2 o. z. na projednávanou věc nedopadá, neboť žalobce se nedomáhá vrácení výživného od nezletilých dětí ani změny vyživovací povinnosti zpětně, ale vydání bezdůvodného obohacení po druhém rodiči, který přijaté plnění obdržel, aniž fakticky zajišťoval potřeby dětí, pro něž bylo určeno.31. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila o částky představující výživné, které žalobce uhradil na nezletilou , jméno FO, za období od března do července 2024 v celkové výši , částka, a na nezletilou , jméno FO, za období od června do července 2024 v celkové výši , částka, , tedy celkem o , částka, . V tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou a nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vyhověl.32. Pokud jde o příslušenství pohledávky, soud vyšel z toho, že povinnost vydat bezdůvodné obohacení se stává splatnou až poté, co je obohacený věřitelem řádně vyzván k jeho vydání. Žalobce dovozoval prodlení žalované již od doručení emailu ze dne , datum, . Z obsahu této emailové zprávy však vyplývá pouze požadavek na úhradu výživného za srpen 2024 a upozornění, že nezletilé , jméno FO, a , jméno FO, byly v péči žalobce. Email neobsahuje konkrétní vyčíslení tvrzeného bezdůvodného obohacení ani jednoznačný požadavek na jeho vydání. Takovou výzvu představuje až email žalobce ze dne , datum, , v němž žalobce specifikoval jednotlivé položky přeplatku na výživném, vyčíslil svůj nárok částkou , částka, a současně žalovanou vyzval k úhradě této částky do , datum, . Teprve tímto podáním se žalovaná mohla seznámit s konkrétním rozsahem uplatněného nároku a byla jí poskytnuta přiměřená lhůta k plnění. Jelikož žalovaná požadovanou částku ve stanovené lhůtě neuhradila, dostala se do prodlení se splněním své povinnosti dne , datum, . Od tohoto dne proto žalobci náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Vzhledem k tomu, že pro druhé pololetí roku 2025 činila repo sazba České národní banky 3,5 %, odpovídá zákonný úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazbě 11,5 % ročně. Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.33. Ve zbývající části soud žalobu shledal nedůvodnou. Za období od , datum, do , datum, se žalovaná do prodlení dostat nemohla, neboť jí nebyla doručena řádná výzva k vydání bezdůvodného obohacení obsahující dostatečnou specifikaci uplatněného nároku. Dále žalobci nenáleží úrok z prodlení ve výši přesahující zákonnou sazbu, tedy v rozsahu požadovaných dalších 1,25 % ročně od , datum, do zaplacení. Proto soud žalobu v této části zamítl.34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a § 13 odst. 4 zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, aplikovaného per analogiam (28 Cdo 2648/2024), tedy částka , částka, za každý úkon - předžalobní výzva, podání žaloby, účast na přípravném jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, .35. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.