6 C 208/2025-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v záhlaví spolu s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nákupu na splátky , Anonymizováno, se jednalo o úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základ této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout účelový úvěr ve výši , částka, na koupi sjednaného zboží u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný se smlouvou zavázal žalobkyni vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně, a to formou pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný vyčerpal úvěr zaplacením kupní ceny zboží prodejci. Žalovaný nehradil žalobkyni splátky úvěru řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaný žalobkyni ke dni zesplatnění dlužil jistotu ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, .1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Estonské republice a žalovaný je státním příslušníkem Rumunské republiky, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalovaného nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.4. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Soud na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:6. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o nákupu na , Anonymizováno, základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, na nákup zboží u společnosti , právnická osoba, ., a kterou se žalovaný žalobkyni zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o nákupu na splátky , Anonymizováno, dne , datum, včetně splátkového kalendáře). Žalovaný čerpal úvěr dne , datum, (prokázáno výpisem transakcí stran platby ze dne , datum, ). Žalovaný na úvěr poskytnutý mu žalobkyní uhradil toliko částku , částka, , která byla částkou , částka, započítána na jistotu a částkou , částka, na úrok (prokázáno přehledem splátek žalovaného a smlouvou o nákupu na splátky , Anonymizováno, , datum, včetně splátkového kalendáře). S ohledem na toto jednání žalovaného žalobkyně přistoupila ke zesplatnění celé dlužné částky, a to ke dni , datum, , kdy žalovaný dlužil žalobkyni celkovou částku , částka, z toho , částka, na jistotě (prokázáno opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, , předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, a výzvou k plnění ze dne , datum, včetně podacího archu z téhož dne).7. Žalovaný obdržel známku C v hodnocení své úvěruschopnosti, a to ze škály , právnická osoba, , kdy M je dobré, A špatné. Žalovaný v době žádosti o úvěr u žalobkyně měl 5 existujících splátkových úvěrů a 2 existující kontokorenty. Nesplacená výše úvěrů žalovaného ke dni žádosti činila , částka, , kdy výše měsíčních splátek činila , částka, . Dále žalovaný čerpal kontokorent v nesplacené výši , částka, s měsíční splátkou , částka, . Žalovaný měl též schválen kontokorent s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaný v období od března 2024 do září 2024 požádal o poskytnutí úvěrů celkem 12x, z toho mu poskytnutí úvěru bylo 7x odmítnuto, 4x byla žalovaným žádost odvolána a 1x o žádosti nebylo rozhodnuto (prokázáno detailem dotazu stran závazku žalovaného).8. Z dalších v řízení provedených důkazů (ověřením úvěruschopnosti žalovaného ze dne , datum, , přehled výpisu , Anonymizováno, , , Anonymizováno9. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2262 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.12. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, když v řízení nebylo prokázán