3 C 174/2021-26 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 3 6752,53 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 29. 1. 2018 smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ smlouva o účtu“), na základě níž byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dne 14. 5. 2018 dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byl žalovanému v rámci vedeného účtu poskytnut kontokorentní úvěr do debetního limitu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný povolený limit kontokorentu překročil, následně jej nevyrovnal ani přes opakované výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. V důsledku toho byla pohledávka z uvedeného titulu tento dne 1. 12. 2019 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Pohledávka byla postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 s účinností ke dni 1. 2. 2021, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 19. 2. 2021. Nepovolený debetní zůstatek činí 3 672,53 Kč, tento nebyl žalovaným zaplacen ani po předžalobní výzvě odeslané mu právním zástupcem žalobkyně dne 4. 3. 2021. Žalobkyně kromě jistiny dluhu nárokuje vůči žalovanému zaplacení sjednaného úroku z debetního zůstatku ve výši 18,90 % ročně a zákonného úroku z prodlení, přičemž uvedené příslušenství pohledávky bylo žalobkyní částečně kapitalizováno ke dni 1. 2. 2021. 2. Žalovaný je občanem [anonymizována dvě slova], soud se proto nezbytně musel zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudů a otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je dána Článkem 4 bod 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Rozhodným hmotným právem je pak podle Článku 4 bod 1. písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I), právo české. 3. Elektronický platební rozkaz vydaný ve věci byl zrušen usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. V rámci předmětného usnesení soud současně vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Rovněž je poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili (a žalobkyně ostatně souhlasila s projednání věci bez jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), rozhodoval soud bez jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 29. 1. 2018 se žalovaným [příjmení] smlouvu o finančních službách, kterou byl ve prospěch žalovaného zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet]. Dne 14. 5. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely Smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž byla v rámci vedeného sporožirového účtu zřízena možnost kontokorentního úvěru s debetním limitem ve výši 1 000 Kč a úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na sporožirovém účtu žalovaného vznikl podle transakční historie účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nezaplatil ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 byla vzniklá pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobkyni s účinky ke dni 1. 2. 2021, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 19. 2. 2021. Ke dni postoupení činila jistina pohledávky 3 672,53 Kč. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani přes zaslání další výzvy k zaplacení odeslané právním zástupcem žalobkyně dne 4. 3. 2021. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala vznik a existenci nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu vedeném ve prospěch žalovaného v celkové výši 3 672,53 Kč, bylo žalovanému uloženo podle § 2395 ve spojení s ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zaplatit žalobkyni částku 3 672,53 Kč se sjednaným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 1. 2. 2021 Smluvní úrok byl žalobkyni přiznán s odkazem na ust. § 2395 o. z., zákonný úrok z prodlení pak s odkazem na ust. § 1970 o. z. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 6. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu), 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 28. 9. 2021, v rámci něhož došlo pouze skutečností, které mohly a měly být uvedeny již v samotné žalobě. 7. Toto rozhodnutí obsahuje pouze zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).