9 C 366/2020-42 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 260 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že na základě rozhodnutí rady [územní celek] ze dne [datum] a následně na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] se žalovaný stal nájemcem bytu [číslo] ve čtvrtém poschodí domu [adresa] na adrese [adresa]. Vzhledem k tomu že žalovaný nehradil sjednané platby řádně a včas došlo ke skončení nájmu na základě výpovědi bez výpovědní doby, a to ke dni [datum], tj. ke dni doručení okamžité výpovědi. Přestože k uvedenému datu došlo ke skončení nájmu, žalovaný byt i nadále užíval bez právního důvodu, a to až do [datum], kdy žalovaný byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni. Žalovaný dluží žalobkyni platby ve výši nájemného a měsíční platby na služby spojené s užíváním bytu za měsíc [anonymizováno] [rok] a část měsíce [anonymizováno] [rok], a to celkem částku 5 675 Kč. Dlužná částka se následně snížila o přeplatek na službách za rok [rok] ve výši 4 284 Kč (5 675 Kč – 4 284 Kč = 1 391 Kč). Dále pak žalovaný neuhradil nedoplatek za služby za rok [rok] ve výši 869 Kč. Celková dlužná částka tak činí 2 260 Kč (1 391 Kč + 869 Kč). Přestože byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný byl ode dne [datum] nájemcem bytu [číslo] nacházejícím se v domě na adrese [adresa žalovaného]. Z důvodu neplacení nájemného a záloh za služby byla žalovanému dána výpověď z nájmu bez výpovědní doby, a to ke dni [datum], když tato mu byla odeslána dne [datum], přičemž dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se zásilka považuje za doručenou 3 pracovní den po odeslání. Žalovaný byl v období od ledna 2019 povinen platit žalobkyni za nájem a zálohy na služby měsíčně částku 5 026 Kč. Dlužná částka za [anonymizováno] [rok] a část měsíce [anonymizováno] [rok] pak činí 5 675 Kč. Přeplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] činil 4 284 Kč a nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu činil 869 Kč. Dlužná částka tak činí 2 260 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že jí žalovaný z titulu náhrady ve výši ujednaného nájemného a nezaplacených záloh za služby dluží celkem částku 2 260 Kč, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno jako důvodné podle § 2295 o. z. podle kterého má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá ve spojení s § 4 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají. Nedojde-li k ujednání, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náhradou hotových výdajů žalobkyně ve výši 600 Kč, a to za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby a výzva k plnění) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 600 Kč. 7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.