3 C 12/2023-69 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 400 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 22. 9. 2022 Smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil formulář a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedl tzv. verifikační platbu, aby ověřil svoji totožnost. Po ověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila a poskytla mu finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do 7. 10. 2021, tento závazek však nedodržel, čímž právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvní pokuty za období od 8. 10. 2021 do 7. 3. 2022 činí 2 400 Kč. Žalobkyně dále nárokuje vůči žalovanému paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 558,90 Kč a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního upomínání ve výši 762 Kč. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 3. 2022. Žalovaný ani po předžalobní výzvě dlužnou částku neuhradil. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť tento se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, i když byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně podáním ze dne 11. 9. 2023 vzala návrh částečně zpět co do částky 2 550 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč a náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil níže uvedené skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 9. 2021 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěrobou částku nejpozději do 7. 10. 2021. Pokud by úvěr nesplatil řádně a včas, zavázal se žalovaný zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč. 6. Z výpisů z bankovního účtu [číslo] ze dne 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že na bankovní účet žalovaného byla uvedeného dne převedena částka 16 000 Kč. Transakce je označena jako„ PUJCKA OD [anonymizována dvě slova] [číslo]“. 7. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 ve spojení se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 21. 3. 2022 byla zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť na základě těchto smluv došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. Podle Oznámení postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2022 ve spojení s částečným podacím archem bylo postoupení pohledávky žalovanému písemně oznámeno. 8. Výzvou před podáním žaloby ze dne 28. 7. 2022 ve spojení s částečným podacím archem z následujícího dne bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné pohledávky. 9. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 22. 9. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému následující den po uzavření smlouvy bezhotovostním převodem částku 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr nejpozději do 7. 10. 2021, nezaplatil však ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 8. 12. 2021 a smlouvou ze dne 21. 3. 2022, žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 22. 3. 2022. Dne 29. 7. 2022 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 10. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Výrokem I. rozsudku soud v souladu s procesním úkonem žalobkyně řízení částečně zastavil, a to podle § 96 odst. 2 o. s. ř., podle kterého je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby soud nezjišťoval, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 12. Pro meritorní rozhodnutí bylo podstatné posouzení platnosti sjednané smlouvy o úvěru, a to zejména s odkazem na shora citovaného ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 1. 9. 2023 pouze v obecné rovině doplnila svá tvrzení, na jejichž základě dovozuje, že její právní předchůdkyně při sjednávání úvěru postupovala v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (tj. že dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr), když popsala obvyklý postup právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smluv se spotřebiteli. Ke svým obecným tvrzením však žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, na základě nichž by bylo možno předmětné tvrzení žalobkyně považovat za prokázané. Ze strany žalobkyně tak nebylo prokázáno, že by její právní předchůdkyně vůbec jakkoli posuzovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Pokud žalobkyně neprokázala, že požadavek na posouzení úvěruschopnosti ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdkyně žalobkyně splnila, je namístě posuzovanou smlouvu o úvěru označit za absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. 13. Vzhledem k tomu, že smlouvu o úvěru posoudil soud jako absolutně neplatnou, nemohl z ní žalovanému vzniknout žádný smluvní závazek, tedy ani povinnost platit sjednané poplatky, pokuty či úrok. Jelikož však žalobkyně prokázala, že žalovaný na základě smlouvy vyčerpal celkem částku 16 000 Kč, došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení v odpovídající výši, a to ve smyslu výše citovaných ustanovení § 2991 a § 2993 o. z. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 16 000 Kč z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyni byl současně podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznán kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 8. 10. 2021 do 7. 3. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucí z dlužné částky od 10. 3. 2022, když je zjevné, že ke dni 8. 10. 2021 byl již žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. 14. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť žalobkyně vůbec neprokázala, že by jí vznikly náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 762 Kč. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně procesně ús