3 C 204/2022-140 — Okresní soud v Písku

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 10. 8. 2022 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, které jsou zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres]. Mimo jiné uvedl, že spoluvlastnický podíl žalobce i žalované, která je sestřenici žalobce, k nemovitostem činí shodně ideální ½. Žalobce nemovitosti nikdy neužíval, tyto naopak podle názoru žalobce neoprávněně užívají od března 2022 výlučně rodiče žalované. Mezi spoluvlastníky probíhala komunikace ohledně vyřešení situace, kdy žalobce nemá zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu. K dohodě však nedošlo, neboť žalovaná nereagovala na poslední nabídku žalobce, na jejímž základě by se stala výlučnou vlastnicí nemovitostí za úplatu ve výši 2 500 000 Kč. Žalobce navrhoval, aby dotčené nemovitosti byly po zrušení spoluvlastnictví přikázány do výlučného vlastnictví žalované, neboť sám žalobce nemá zájem na přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví, a současně, aby žalované bylo soudem uloženo vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 2 500 000 Kč, která odpovídá obvyklé ceně. 2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 12. 9. 2022 k žalobě uvedla, že nesporuje nárok žalobce na zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Zdůraznila, že její rodiče užívali nemovitosti se souhlasem původních vlastníků – prarodičů žalobce a žalované [jméno] a [celé jméno žalobce], o něž po celou dobu pečovali. Mezi spoluvlastníky proběhla vzájemná komunikace, tito se však nebyli schopni shodnout na výši vypořádacího podílu, který by měl být vyplacen žalobci. Žalovaná je ochotna přijmout nemovitosti do svého výlučného vlastnictví za vypořádací podíl ve výši 1 500 000 Kč, když je třeba zohlednit existenci věcného břemene váznoucího na nemovitostech ve prospěch babičky [jméno] [příjmení] a dále i investice do nemovitostí realizované ze strany rodičů žalované. 3. S ohledem na závěry znaleckého posudku, který byl ve věci soudem zadán ve vztahu ke stanovení obvyklé ceny dotčených nemovitostí, žalovaná v rámci podání ze dne 25. 5. 2023 uvedla, že při znaleckým posudkem stanovené ceně nemá zájem na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. 4. Při ústních jednáních konaných ve věci dne 5. 6. 2023 a 26. 7. 2023 obě strany shodně uvedly, že nepřipadá v úvahu reálné rozdělení nemovitostí, aniž by současně nedošlo k podstatnému snížení jejich hodnoty, a současně, že ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. 5. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 6. Spoluvlastnické právo žalobce a žalované k předmětu vypořádání je zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 10. 8. 2022, konkrétně z listu vlastnictví [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres] podle něhož spoluvlastnický podíl k pozemku parc. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, činí v případě žalobce i žalované ideální 1/2. K tíži nemovitostí je zřízeno věcné břemeno užívání pro oprávněné [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] (druhý oprávněný dne 18. 5. 2022 zemřel). 7. Z korespondence právních zástupců účastníků je zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 7. 4. 2022 k vyklizení nemovitostí rodiči žalované nejpozději do 30. 4. 2022 a současně k řešení otázky úhrady za užívání nemovitostí dotyčnými za období posledních 3 roků. Dne 10. 4. 2022 pak naopak právní zástupce žalované vyzval žalobce ke zdržení se znepřístupňování nemovitostí a instalace záznamového zařízení v nemovitosti bez souhlasu žalované. Současně navrhl řešení vzniklé situace zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem s jejich přikázáním do vlastnictví žalované, a to za úplatu odpovídající obvyklé ceně. Dne 28. 4. 2022 informoval žalobce žalovanou o svém záměru nemovitosti prodat třetí osobě za částku 3 650 000 Kč, přičemž v případě zájmu žalované by tuto při prodeji svého podílu upřednostnil. V reakci ze dne 3. 5. 2022 žalovaná nabídla žalobci převod vlastního podílu na žalobce za totožnou výši úplaty, když současně zpochybnila žalobcem deklarovanou hodnotu nemovitostí. Dalšími zprávami ze dne 8. 6. 2022 a 30. 6. 2022 pak žalobce mimo jiné nabídl žalované prodej svého spoluvlastnického podílu za cenu 2 500 000 Kč. 8. Podle odborného vyjádření Realitní kanceláře [právnická osoba], ze dne 26. 9. 2022 činí obvyklá cena nemovitostí tvořících předmět vypořádání částku 5 300 000 Kč. 9. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 17. 2. 2023 pod [číslo] [titul] [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, je zjištěno, že obvyklá cena dotčených nemovitostí činí bez zohlednění věcného břemeno užívání částku 4 890 000 Kč, se zohledněním věcného břemene pak 4 025 000 Kč. 10. Po provedeném dokazování má soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. St. 187 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, které jsou zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], přičemž výše spoluvlastnického podílu každého z obou spoluvlastníků činí ideální 1/2. Aktuální obvyklá cena nemovitostí činí se zohledněním existence věcného břemene užívání zřízeného ve prospěch [jméno] [příjmení], které momentálně není oprávněnou užíváno, částku 4 025 000 Kč, bez tohoto věcného břemene pak 4 890 000 Kč. Žalobce nemá zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu. Na základě shodného prohlášení obou spoluvlastníků má soud za prokázané, že v konkrétním případě nepřipadá v úvahu reálné rozdělení nemovitostí, aniž by současně nedošlo k podstatnému snížení jejich hodnoty, a dále, že ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví 11. Vzájemné vztahy mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Při rozhodování soud aplikoval zejména níže citovaná ustanovení zákona: 12. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 13. Vzhledem k obsahu výše citovaných zákonných ustanovení rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku ohledně zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované ve vztahu k dotčeným nemovitostem. Je zjištěno, že žalobce nadále nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, proto jej nelze k tomuto nutit. Žalovaná po celou dobu řízení uváděla, že je se zrušením spoluvlastnictví z důvodu postoje žalobce srozuměna, když až do zpracování znaleckého posudku požadovala nemovitosti přikázat do svého výlučného vlastnictví. V závěrečném návrhu právní zástupce žalované oproti tomu uvedl, že žalovaná se zrušením spoluvlastnictví primárně nesouhlasí. Jestliže však žalovaná současně neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily proti zrušení spoluvlastnictví, ani nenavrhla soudu odklad zrušení spoluvlastnictví, nemá soud jinou možnost než rozhodnout o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované. 14. Jestliže soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví, musel zároveň rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 věta druhá o. z.). Zákon preferuje jako primární způsob vypořádání reálné rozdělení společné věci, nicméně v konkrétním případě je vzhledem k nespornému prohlášení spoluvlastníků zjištěno, že společné věci (nemovitosti) není možno reálně rozdělit tak, aniž by se tím současně podstatně snížila jejich hodnota. Za situace, kdy ani jeden ze spoluvlastníků neměl zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, musel soud rozhodnout o jejich prodeji ve veřejné dražbě (výrok II. rozsudku). 15. Při rozhodování ohledně náhrady nákladů řízení vzniklých účastníkům řízení si je soud vědom, že na rozhodnutí o nákladech řízení v daném typu soudního řízení není možno mechanicky aplikovat ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných