3 C 231/2023-34 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 42 731,63 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 2. 12. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 24 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 24 253 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 963 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 22,08 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 450 Kč, a to formou 78 týdenních splátek po 619 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 1. 6. 2022. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy celkem zaplatila pouze částku 2 700 Kč. Žalobkyně tak vůči žalované nárokuje zaplacení částky 42 731,63 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 21 731,63 Kč a z dlužných poplatků ve výši 20 988,49 Kč. Žalobkyně se domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 14. 12. 2022. Vlastní aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky ke dni 16. 12. 2022 pohledávku za žalovanou z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně bezúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. 2. V rámci písemného podání ze dne 9. 8. 2023 žalobkyně vzala v návaznosti na výzvu soudu a s odkazem na novelu zákona č. 186/2020 Sb. žalobu částečně zpět co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 512,42 Kč a dále úroku ve výši 8,8 % ročně jdoucího z částky 21 743,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. K další výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne 13. 9. 2023 mimo jiné uvedla, že úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 70,40 % ročně, žalobkyně se však rozhodla požadovat úrokovou sazbu nižší, a to 22,08 % ročně. 4. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 16. 10. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 5. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění: 6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 2. 12. 2020 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 24 000 Kč; žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 24 253 Kč (z toho částka 14 963 Kč připadá na smluvní úrok, částka 1 500 Kč na poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, částka 5 450 Kč na doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a částka 2 340 Kč na doplňkové pojištění), t. j. celkem částku 48 253 Kč, v 78 týdenních splátkách po 619 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 590 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,40 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 113,46 %. 7. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] disponovala informacemi ohledně aktuální příjmové a výdajové situace žalované. 8. Podle Tabulky umoření zpracované dne 19. 12. 2022 ke smlouvě [číslo] zaplatila žalovaná z titulu úvěrové smlouvy částku 2 700 Kč. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 16. 12. 2022 a podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 písemně oznámeno, přičemž současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení. 10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023 ve spojení s podacím lístkem z následujícího dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení pohledávky uplatněné žalobou. 11. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou – poté, co posoudila úvěruschopnost žalované – dne 2. 12. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 24 000 Kč; žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 24 253 Kč, t. j. celkem částku 48 253 Kč, ve formě 78 týdenních splátek. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 70,40 % ročně. Žalovaná zaplatila z titulu smlouvy pouze částku 2 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou ze dne 14. 12. 2022, žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Dne 2. 6. 2023 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 12. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Výrokem I. rozsudku soud v souladu s procesním úkonem žalobkyně řízení částečně zastavil, a to podle § 96 odst. 2 o. s. ř., podle kterého je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlas žalované přitom soud nezjišťoval, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 14. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 2. 12. 2020 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti smlouvy z důvodu zjevného rozporu obsahu úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně skutečnosti, že právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovanou. Soud však není ochoten akceptovat obsah takové úvěrové smlouvy, na jejímž základě je žalované jako spotřebitelce poskytnut úvěr ve výši 24 000 Kč s tím, že žalovaná je současně zavázána zaplatit poskytovateli úvěru za období pouhých 78 týdnů trvání úvěrového vztahu částku více než dvojnásobnou. Žalovaná nejenže je smluvně zavázána zaplatit smluvní úrok ve výši přesahující 70 % ročně (což soud považuje u úvěrové smlouvy uzavřené v roce 2020 až za neuvěřitelné), ale je navíc povinna platit poskytovateli úvěru další poplatky (např. poplatek za„ zpracování úvěru“, poplatek za„ komfortní poskytnutí“ a„ flexibilní splácení“ úvěru). Výše smluvního úroku a existence dalších smluvních poplatku vytváří stav, kdy se hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázala žalovaná, nachází v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě úvěrové smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Posuzovanou smlouvu lze označit jako lichevní, není možno poskytnout jí soudní ochranu, neboť soud tuto smlouvu považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za absolutně neplatnou pro hrubý a zjevný rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že s ohledem na koncepci jednotlivých s