9 C 102/2023-117 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 95 706,30 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. s odůvodněním, že dne 26. 1. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“) na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to prostřednictvím porovnání příjmů a výdajů žalovaného a dále vycházela z dosavadního plnění dluhů žalovaným. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč. Mezi stranami byla dále sjednána doplňková služba„ [název]“ za kterou se žalovaný zavázal hradit částku 526 Kč měsíčně. Žalovaný však nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, když na smlouvu uhradil pouze částku 12 980 Kč. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru, a to zesplatňovacím dopisem ze dne 21. 1. 2023. Přesto, že byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, na svůj dluh ničeho neuhradil a dluží tak žalobkyni celkem částku 95 706,30 Kč, když tato je tvořena zbývající částí jistiny ve výši 27 854,45 Kč, zbývající částí úroků ve výši 20 012,62 Kč, zbývající částí za doplňkovou službu„ [název]“ ve výši 32 612 Kč, náklady upomínání ve výši 1 300 Kč a smluvní pokutou ve výši 13 927,23 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 25. 5. 2023 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přesto, že byl řádně předvolán více než 10 dnů přede dnem jeho konání. Žalobkyně se z jednání omluvila a soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy ve spojení se-mailovou komunikací ze dne 26. 1. 2022 a detailem pohybu – platba převodem uvnitř banky s ID operace [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 26. 1. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný svou vůli k podpisu smlouvy vyjádřil prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč, která byla žalovaným zaslána na bankovní účet žalobkyně dne 26. 1. 2022. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž bylo ujednáno, že částka 8 352 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 15 648 Kč bude použita k úplné úhradě předchozího závazku žalovaného u žalobkyně a částka 6 000 Kč bude započtena na náklady spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 772 Kč. Dále se spolu se splátkou úvěru zavázal hradit měsíčně částku 526 Kč za doplňkovou službu„ [název]“. Celkem tak měsíční splátka činila 1 298 Kč. Pro případ prodlení žalovaného bylo ve smlouvě sjednáno právo žalobkyně na náhradu nákladů upomínání a dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. 5. Z přílohy č. 1 ve spojení s výpisem z bankovního účtu za měsíc listopad 2021, výplatní páskou za měsíc prosinec 2021, kopií občanského průkazu žalovaného, výstupem z evidence neplatných dokladů, výstupem z evidence [zkratka] a výstupem z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela ze skutečnosti, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 26 870 Kč a dále, že jeho průměrné měsíční výdaje na bydlení činí 13 050 Kč. Žalovaný při žádosti o úvěr uvedl ke své osobě, že je ženatý, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] Dále bylo zjištěno, že v měsíci listopadu byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 20 743 Kč označená jako mzda od [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]. Za měsíc prosinec byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 23 119 Kč, přičemž její součástí byly též mimořádné odměny ve výši 4 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že občanský průkaz žalovaného nebyl ke dni 24. 1. 2022 evidován jako neplatný, záznam ohledně žalovaného v evidenci [zkratka] byl negativní a s žalovaným nebylo ke dni 24. 1. 2022 vedeno insolvenční řízení, neboť věc vedená u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] již byla k tomuto dni pravomocně skončena. 6. Z detailů pohybu – plateb převodem uvnitř banky s ID operace [číslo] a ID operace [číslo] bylo zjištěno že žalobkyně dne 26. 1. 2022 převedla na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku 8 352 Kč a dále částku 15 648 Kč převedla na svůj bankovní účet jako doplatek úvěru [číslo]. 7. Z dopisu ze dne 21. 1. 2023 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně informovala písemně žalovaného o tom, že došlo k zesplatnění úvěru a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 95 940,23 Kč, a to ve lhůtě do 3. 3. 2023. Dopis byl žalovanému odeslán dne 21. 1. 2023. 8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 12. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně dne 26. 1. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl zčásti použit na úhradu předchozích závazků žalovaného u žalobkyně (15 648 Kč) a zčásti též na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru (6 000 Kč). Zbývající částka 8 352 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím informací získaných od žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. K tomu měla žalobkyně k dispozici výplatní pásku za měsíc prosinec 2021 a výpis z bankovního účtu žalovaného za měsíc listopad 2021. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč a dále se zavázal spolu s měsíční splátkou hradit za doplňkovou službu„ [název]“ částku 526 Kč. Žalovaný nesplácel sjednaný úvěr řádně a včas, když na smlouvu uhradil pouze částku 12 980 Kč. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 95 940,23 Kč, a to ve lhůtě do 3. 3. 2023. 13. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, neb žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela ze skutečnosti, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 26 870 Kč. Dle předloženého výpisu z účtu a výplatní pásky byla žalovanému v měsíci listopadu 2021 vyplacena mzda ve výši 20 743 Kč a za měsíc prosinec 2021 činila mzda žalovaného 23 119 Kč. Z toho tedy nelze dovodit, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 26 870 Kč, když navíc v měsíci prosinec 2021 byly součástí mzdy mimořádné odměny ve výši 4 000 Kč. Dle předložených důkazů lze tak dospět k závěru, že prokázaný příjem žalovaného činil maximálně 21 000 Kč. Ohledně výdajů žalovaného pak žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného, že jeho měsíční výdaje na bydlení činí 13 050 Kč. Nebyly však soudu předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že žalobkyně výši těchto měsíčních výdajů na bydlení jakýmkoliv způsobem ověřovala (např. prostřednictvím dokladu o výši nájmu, inkasa, výši záloh na