9 C 351/2023-46 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 490,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 490,50 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení. Podání návrhu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 27. 6. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný požádal o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření úvěruschopnosti s ním byla smlouva elektronicky uzavřena. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z účtu žalovaného, informací poskytnutých žalovaným a lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí a v databázích CNCB, NRKI, BRKI. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr až do výše 20 300 Kč s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky. Žalovaný vyčerpal celkovou částku 20 300 Kč. Dlužná částka činí 23 490 Kč a je tvořena jistinou úvěru ve výši 20 300 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 750 Kč a poplatkem za službu„ [název ]“ ve výši 440,50 Kč. Žalovaný však nesplatil poskytnutý úvěr spolu s poplatky řádně a včas, neboť na smlouvu neuhradil ničeho, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno. Ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Vzhledem k tomu, že k žalobním tvrzením obsaženým v žalobě nebyly předloženy důkazy k jejich prokázání, vyzval soud žalobkyni usnesením ze dne 23. 11. 2023 č. j. 9 C 351/2023-36 k označení důkazů k prokázání tvrzených skutečností. Konkrétně vyzval žalobkyni k tomu, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že mezi ní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, že byl dodržen kontraktační proces tak, jak žalobkyně uvedla v žalobě a že před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 30. 11. 2023. Žalobkyně však do rozhodnutí soudu nepředložila relevantní důkazy k prokázání tvrzených skutečností, respektive na shora specifikované usnesení vůbec nereagovala. 4. K ústnímu jednání konanému dne 19. 12. 2023 se žalobkyně ani žalovaný bez omluvy nedostavili, ani nepožádali o jeho odročení, přestože byli řádně předvoláni postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., a to právě při tomto jednání (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). 5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním (dále jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že tato listina obsahuje text smlouvy o úvěru, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru s postupným čerpáním až do výše 20 300 Kč. Jako smluvní strany jsou zde označeny žalobkyně a žalovaný. Ve smlouvě je sjednán poplatek ve výši specifikované v čl. 1 Sazebníku a poplatek za službu„ [název ]“ ve výši 165 Kč. V závěru smlouvy je uvedena poznámka„ Podepsáno elektronicky dne 2022 -06-27“. 6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] ve spojení s identifikovanými příjmy bylo zjištěno, že při posouzení úvěruschopnosti bylo vycházeno ze skutečnosti, že měsíční příjem žalovaného činí 25 600 Kč. Tento příjem byl zjištěn z výpisu k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], který obsahoval příjmové transakce. Jako výdaje žalovaného je ve výpisu posouzení úvěruschopnosti uvedena částka 6 750 Kč (bez bližší specifikace) a částka 500 Kč jako rezerva pro výdaje. 7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení s autorizací ověření totožnosti a sdělením [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalobkyně dne v období od 27. 6. 2022 do 4. 8. 2022 převedla na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 20 300 Kč. Vlastníkem tohoto bankovního účtu byl v uvedeném období žalovaný. 8. Z výzvy k úhradě ve spojení s podacím lístkem ze dne 10. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to právě výzvou ze dne 10. 3. 2023, odeslanou téhož dne. Žalobkyně v této výzvě stanovila lhůtu k úhradě v délce 3 dnů. 9. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyní předložená smlouva sice obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný a jejím předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 20 300 Kč, nicméně tato listina neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, neboť žalobkyně neprokázala, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kde žalobkyně uvedla, že k uzavření smlouvy došlo úkonem žalovaného na webovém rozhraní žalobkyně (v klientském profilu žalovaného), kde měl žalovaný odsouhlasit znění smlouvy a elektronicky ji podepsat (kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“). Uzavření smlouvy neprokazuje ani poznámka„ Podepsáno elektronicky dne 2022 -06-27“ uvedená pod textem smlouvy, neboť touto poznámkou nelze mít za prokázané, že by žalovaný skutečně, v rámci svého klientského profilu, klikl na opt-in volbu„ Podepisuji“ (jak tvrdila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně). Z této poznámky nelze dovodit ani to, že žalovanému byl vůbec nějaký klientský profil zřízen a že v rámci tohoto profilu žalovaný skutečně takový úkon, kterým by projevil vůli být vázán smlouvou v právě takovém znění, které předložila žalobkyně, učinil. Jiné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně kontraktačního procesu žalobkyně nepředložila, a to ani přes výzvu soudu, a proto nelze dospět k jinému závěru, než že neprokázala, že smlouva se žalovaným byla platně uzavřena. Žalovanému proto z této smlouvy nemohl vzniknout žádný závazek. 11. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že žalobě by nemohlo být v plném rozsahu vyhověno, ani v případě, že by bylo prokázáno platné uzavření smlouvy, neboť žalobkyně též neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nepředložila žádné důkazy z kterých by bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy ověřovala skutečné výdaje žalovaného. Od podrobnějšího odůvodnění tohoto závěru soud upouští, neboť s ohledem na závěr o neprokázání uzavření smlouvy je podrobné odůvodnění nadbytečné. 12. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobkyně v období od 27. 6. 2022 do 4. 8. 2022 peněžní prostředky v celkové výši 20 300 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení v této výši. Žalobě proto bylo vyhověno právě co do částky 20 300 Kč, a to podle § 2991 o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to včetně příslušenství požadovaného na základě smlouvy o úvěru. 13. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 20 300 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalovaný byl výzvou ze dne 10. 3. 2023, odeslanou téhož dne, vyzván k uhrazení dlužné částky, přičemž tuto výzvu lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. V souladu s § 573 o. z. lze zásilku považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 15. 3. 2023. V této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k úhradě v délce 3 dnů a žalovaný je tedy ode dne následujícího po uplynutí této lhůty (tj. od 19. 3. 2023) v prodlení s úhradou dlužné částky. Od tohoto data byl proto žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a ve zbývajícím rozsahu byl jako nedůvodný zamítnut. 14. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 15. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. přesto, že z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na celou žalovanou částku. Podle § 118a o.s.ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). 16. Rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhl