Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 23 052,40 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla převodem na úvěrový účet č. , č. účtu, úvěrovou částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku formou pravidelných měsíčních splátek včetně úroku sjednaného ve výši 12,4 % ročně, z titulu smlouvy však zaplatil pouze částku 202,29 Kč, proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila ke dni 24. 3. 2025 k zesplatnění úvěru. Dlužná jistina úvěru činí 19 797,71 Kč, dlužné poplatky pak 1 276 Kč (celková dlužná částka činí 21 073,71 Kč). Žalobkyně kromě toho požaduje přiznat příslušenství představované úrokem z prodlení a smluvním úrokem, které byly částečně kapitalizovány ke dni 23. 9. 2025 částkami 1 119,47 Kč, resp. 859,22 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 s účinky k témuž dni. Žalobkyně před podáním žaloby dne 9. 10. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.2. K výzvě soudu ze dne 15. 7. 2026 žalobkyně v rámci písemného podání ze dne 27. 7. 2026 podrobně doplnila, jakým způsobem její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr. Právní předchůdkyně provedla vyhodnocení obsahu žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 11. 6. 2024, příjmovou a výdajovou situaci žalovaného ověřila mimo jiné kontrolou finančních toků na běžném účtu žalovaného vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně a provedeném lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI/NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MV ČR). Žalovaný byl shledán úvěruschopným (platební kapacita pro splátku činila po zohlednění průměrného čistého příjmu ve výši 19 494 Kč, interních splátek a životních nákladů žalovaného částku 3 420,18 Kč).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, řízení se aktivně neúčastnil. Soud ve věci s ohledem na zjištěné skutečnosti rozhodl bez nařízení ústního jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.").4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , název, ze dne 20. 10. 2024 a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronického bankovnictví (, jméno FO, ) smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč bezhotovostním převodem na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, (č. úvěrového účtu , č. účtu, ). Žalovaný se smlouvou zavázal splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 395,18 Kč (bez pojištění). Počet splátek byl sjednán na 72, přičemž první splátka byla splatná dne 18. 11. 2024. Úroková sazba byla stanovena ve výši 12,40 % ročně, RPSN činila 13,46 %.6. Podle obsahu Žádosti č. 241020N108 žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně sdělil informace, že je svobodný, žije u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho čistý měsíční příjem od zaměstnavatel činí 19 494 Kč. Soud měl v dané souvislosti k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od června 2024 do října 2024 předložené žalobkyní, z něhož kromě příjmů a výdajů žalovaného za uvedené období vyplývá i vyčerpání celé úvěrové částky 20 000 Kč dne 20. 10. 2024.7. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 26. 3. 2025 zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni 24. 3. 2025 úvěr č. , č. účtu, za splatný z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně současně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 21 959,21 Kč.8. Podle Platební historie zaplatil žalovaný z titulu předmětné úvěrové smlouvy částku 202,29 Kč, výše poplatků účtovaných žalovanému pak v souladu se Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele činí celkem 1 276 Kč.9. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za měsíc září 2025 bylo zjištěno, že ke dni 18. 9. 2025 činila dlužná jistina úvěru částku 19 797,71 Kč, dlužné poplatky částku 1 276 Kč, kapitalizovaný úrok částku 859,22 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení částku 1 060,32 Kč.10. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 9. 2025 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 10. 2024 ve prospěch žalobkyně (řádek 842 Přílohy č. 1 smlouvy), a to s účinky ke dni 18. 9. 2025, kdy podle Potvrzení vystaveného právní předchůdkyní žalobkyně z téhož dne došlo k zaplacení sjednané ceny za postoupení pohledávek.11. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením ze dne 9. 10. 2025, dne 13. 10. 2025 pak byl žalovaný podle Potvrzení podání právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 23 052,40 Kč s příslušenstvím (Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 9. 10. 2025).12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne 20. 10. 2024 prostřednictvím elektronického bankovnictví Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka, na základě níž žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč bezhotovostním převodem na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy došlo poté, co právní předchůdkyně žalobkyně s náležitou péčí ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se smluvně zavázal splácet poskytnutou úvěrovou jistinu společně s úrokem sjednaným ve výši 12,40 % ročně formou 72 měsíčních splátek, úvěr však řádně nesplácel, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 24. 3. 2025 zesplatnila. Dne 18. 9. 2025 byla pohledávka vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupena ve prospěch žalobkyně. Dlužná částka v celkové výši 23 052,40 Kč (z toho 19 797,71 Kč jistina úvěru, 1 276 Kč poplatky, 859,22 Kč kapitalizovaný úrok za období do 23. 9. 2025, 1 119,47 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období do 23. 9. 2025) nebyla žalovaným zaplacena ani poté, co mu byla dne 13. 10. 2025 právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.13. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle jehož ust. § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným platně uzavřela smlouvu o úvěru, když před uzavřením smlouvy řádně ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když provedla podrobné vyhodnocení aktuální příjmové a výdajové situace žalovaného včetně lustrace v příslušných registrech. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve sjednané výši 20 000 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaným došlo ke dni 24. 3. 2025 k zesplatnění úvěru. Celková dlužná částka činí 23 052,40 Kč (z toho 19 797,71 Kč dlužná jistina úvěru, 1 276 Kč dlužné poplatky, 859,22 Kč kapitalizovaný úrok za období do 23. 9. 2025, 1 119,47 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období do 23. 9. 2025. Soud proto žalobě podle výše citovaného ustanovení § 2395 o. z. v plném rozsahu vyhověl, a to včetně smluvně sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 23. 9. 2025. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., smluvní úrok pak ve výši sjednané mezi účastníky se zohledněním ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 315 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 844 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 659 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna advokáta v souvislosti s písemným podáním ze dne 22. 7. 2026, neboť tímto podáním žalobkyně doplňovala původní žalobu o skutečnosti a důkazy, které mohla a měla uvést již v samotné žalobě.