4 C 101/2026-26 – Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po připuštění změny žaloby usnesením ze dne 18. 5. 2026, č. j. , spisová značka, , domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 329,73 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost, Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela dne 26. 9. 2024 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 11 500 Kč. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku 11 500 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 829,73 Kč a spolu s úrokem ve výši 340,27 Kč splatit nejpozději do 26. 10. 2024. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , webové stránky, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po ověření identity a prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS 42702. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a žalovaný byl povinen doložit výplatní pásky za 2 měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání. Žalobkyně doplnila, že zdrojem příjmu žalovaného bylo zaměstnání, kdy příjem žalovaného činil 27 000 Kč a výdaje činily 8 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, když na svůj dluh neuhradil ničeho, byl upomínkami a předžalobní výzvou odeslanou mu dne 12. 12. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky. Společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2025 na žalobkyni. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Dle žalobkyně nemá soud přihlížet k dodatku ke smlouvě, jímž byla prodloužena splatnost spotřebitelského úvěru do 25. 11. 2024.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 22. 5. 2026 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán - předvolání mu bylo doručeno dne 28. 4. 2026 do jeho vlastních rukou. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 26. 9. 2024 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaný, s předmětem poskytnutí spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši 11 500 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, . Pro případ řádného splacení úvěru do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 26. 10. 2024 byla sjednána výše úroku 36 % ročně, tedy úrok ve výši 340,27 Kč, RPSN ve výši 2 393,23 % a poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 139,33 Kč. Pro případ překročení doby splatnosti byl sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 829,73 Kč a RPSN ve výši 9 056,43 %. Žalovaný smlouvu podepsal dne 26. 9. 2024 v 17:43:46 hodin elektronickým kódem 42702.4. Dne 26. 10. 2024 byl mezi stejnými účastníky sjednán dodatek ke smlouvě o půjčce, jímž bylo stanoveno nové datum splatnosti nesplacené jistiny na den 25. 11. 2024. Poplatek za prodloužení splatnosti byl sjednán ve výši 4 755,73 Kč s tím, že pokud jej žalovaný neuhradí do 72 hodin od uzavření dodatku, dodatek se automaticky od počátku ruší.5. Dle potvrzení o provedení transakce byla dne 26. 9. 2024 odeslána z účtu společnosti , právnická osoba, částka 11 500 Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, .6. Z úvěruschopnosti klienta k půjčce č. , hodnota, vyplývá, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 27 000 Kč a že jeho výdaje činí 8 000 Kč. Dle dokumentu příjmy byly ověřeny, aniž je zde uvedeno, jakým způsobem.7. Z informací o vlastníkovi se podává, že žalovaný byl vlastníkem účtu č. , č. účtu, (zůstatek na účtu činil 4 030,93 Kč).8. Ze sdělení , právnická osoba, vyplývá, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v roce 2024 žalovaný a že na tento účet byla dne 26. 9. 2024 společností , právnická osoba, poskytnuta částka 11 500 Kč pod VS , var. symbol, . Z tohoto účtu nebyla v období od 26. 10. 2024 do 29. 10. 2024 odeslána částka 4 755,73 Kč.9. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 27. 8. 2024 včetně seznamu pohledávek a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 12. 12. 2025.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 12. 2025 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky dne 16. 12. 2025 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů.11. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 26. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalovanému celkem částku 11 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a s úrokem do 26. 10. 2024. , adresa, 500 Kč byla připsána na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne 26. 9. 2024. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2025, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 12. 12. 2025.12. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.13. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 26. 9. 2024 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s