4 C 11/2026-37 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 51 085,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 51 085,01 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela dne 4. 9. 2024 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr v celkové výši 38 000 Kč převodem na účet žalované č. , č. účtu, , přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 13 085,01 Kč, celkem tedy 51 085,01 Kč (38 000 Kč + 13 085,01 Kč), a to nejpozději dne 4. 1. 2025. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , webové stránky, , kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a termín splatnosti úvěru. Žalovaná následně vyplnila registrační formulář. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy, přičemž žalovaná potvrdila, že si návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Žalovaná byla upomínána k úhradě dlužné částky a následně i formou předžalobní upomínky, jež byla žalované odeslána dne 15. 2. 2025. Společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie s tím, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Dále doplnila, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když na základě registračního formuláře byl žalované vytvořen uživatelský profil zabezpečený heslem a veškerá následná komunikace probíhala prostřednictvím tohoto uživatelského profilu. Následně právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na telefonní číslo , tel. číslo, verifikační SMS kód, jehož zadáním v uživatelském profilu žalovaná potvrdila návrh smlouvy. Žalobkyně doplnila, že nedisponuje fotokopiemi dokladu totožnosti žalované a nedisponuje ani dokladem o doručení oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 4. 1. 2025. Dále doplnila, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 17. 2. 2026 bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 4. 9. 2024 včetně obchodních podmínek , právnická osoba, soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná, s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 38 000 Kč, na dobu 12 měsíců, se zápůjční úrokovou sazbou 112 % ročně, splatného ve 12 měsíčních splátkách po 5 396,17 Kč, přičemž celkem měla žalovaná na jistinu a smluvní úrok splatit částku 64 754,04 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, . Pro případ prodlení se splacením jakékoli splátky o více než čtrnáct dnů byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná potvrdila návrh smlouvy dne 4. 9. 2024.4. Z výpisu z běžného účtu ze září 2024 se podává, že žalované byla dne 4. 9. 2024 vyplacena na její účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částka 38 000 Kč.5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 22. 1. 2026 vyplývá, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byla v září 2024 žalovaná a že na tento účet byla dne 4. 9. 2024 poskytnuta společností , právnická osoba, částka 38 000 Kč (VS , var. symbol, ).6. Dokumentem označeným jako Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 4. 1. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. , hodnota, ke dni 4. 1. 2025 a vyzvala ji k okamžité úhradě dlužné částky 51 615,79 Kč (jistina 38 000 Kč, smluvní úrok 13 085,01 Kč, smluvní pokuta 380,78 Kč a poplatek za upomínku 150 Kč).7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně dodatku č. , hodnota, a seznamu postoupených pohledávek společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 15. 2. 2025.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů.9. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 4. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované celkem částku 38 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne 15. 2. 2025.10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.11. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 4. 9. 2024 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obs