Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 897,31 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 7. 3. 2025 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, , na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, , včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalovaný se ve smlouvě zavázal za takto poskytnuté služby řádně a včas zaplatit cenu dle platného ceníku žalobkyně a v souladu s cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu pro produkt dodávky , název, , produktová řada , název, s ceníkem , název, na 2 roky 2/25, sazba distribuce D02D, příkon hlavního jističe 3 x 80.0 A, a to dle vyúčtování vystaveného žalobkyní. Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců s možností automatického prodloužení. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 8. 2025. Žalovaný neuhradil dodávku elektřiny 2 120 KWh za období od 13. 3. 2025 do 31. 8. 2025, když tato mu byla vyúčtována mimořádnou fakturou č. , tel. číslo, ze dne 5. 9. 2025 znějící po odečtení zaplacených záloh ve výši 3 360 Kč na částku 16 897,31 Kč se splatností dne 19. 9. 2025. Na tento dluh žalovaný ničeho neuhradil, ač byl žalobkyní k tomu vyzýván.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v podané žalobě a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tato výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byly žalovanému doručeny postupem dle § 50m odst. 3 o. s. ř. dne 22. 6. 2026.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky dodávky elektřiny, a z informací a sdělení před uzavřením smlouvy vyplývá, že žalobkyně uzavřela dne 7. 3. 2025 se žalovaným na dobu určitou na 24 měsíců od zahájení dodávky, s možností automatického prodloužení, smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal zaplatit za dodanou elektřinu cenu stanovenou ceníkem , název, na 2 roky 2/25. Mezi účastníky byl sjednán produkt dodávky elektřiny , název, , distribuční sazba D02d, hodnota hlavního jističe 3 x 80.0 A. Výše měsíčních záloh byla dohodnuta na částku 3 360 Kč. Dle smlouvy měly být faktury zasílány elektronicky.5. Mimořádnou fakturou č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2025 se splatností dne 19. 9. 2025 žalobkyně vyfakturovala žalovanému za elektřinu dodanou v období od 13. 3. 2025 do 31. 8. 2025 částku 20 257,31 Kč při spotřebě elektřiny 2,12 MWh. Od této částky žalobkyně odečetla uhrazené zálohy ve výši 3 360 Kč a nedoplatek tak činí 16 897,31 Kč. Faktura obsahuje podrobný výpočet platby za dodávku elektřiny a podrobný výpočet platby za související služby v elektroenergetice, když údaje ve výpočtu obsažené korespondují s ceníkem dodávky elektřiny , název, na 2 roky 2/25 platným v tomto období od 30. 1. 2025 a s platným ceníkem distribuce elektřiny a souvisejících služeb a přehledem sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny pro rok 2025.6. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2026 včetně podacího lístku ze dne 12. 3. 2026 vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a že tato výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, , kterou žalovaný ve smlouvě uvedl jako adresu pro doručování.7. Žalobkyně svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy splnila, žalovaný však nikoli, když nezaplatil cenu sjednanou za odebranou elektřinu a za distribuční a související služby. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 897,31 Kč, a to podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu, ve spojení s § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.8. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za poslední rok eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku již více než deset návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech. Dle názoru soudu zákonodárce záměrně do § 14b advokátního tarifu nepoužil slovo formulář, ale ustálený vzor, neboť ustálený vzor nelze chápat pouze jako formulář, ale i jako písemnost s opakujícím se textem. Žalobkyně takovýto ustálený vzor opakovaně použila v jiných věcech vedených u podepsaného soudu, konkrétně se tyto věci týkají smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Liší se samozřejmě žalovanou částkou, žalovaným obdobím, číslem uzavřené smlouvy i žalovanou stranou, ale tyto skutečnosti nejsou podmínkou pro použití § 14b advokátního tarifu.