Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 35 207,79 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 10. 11. 2023 uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , a žalovaná se zavázala takto poskytnutou elektřinu žalobkyni uhradit. Žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh za období od 19. 12. 2023 do 13. 12. 2024, které skončilo nedoplatkem ve výši 29 806,66 Kč (se splatností dne 31. 12. 2024), a dále za období od 14. 12. 2024 do 30. 6. 2025, které skončilo s nedoplatkem ve výši 24 292,79 Kč (splatným dne 22. 7. 2025). Dále žalobkyně požaduje částku 480 Kč za odeslání dvou upomínek k úhradě dlužné částky. Po splatnosti prvního vyúčtování žalovaná uhradila částku 19 371,66 Kč, která byla započtena na jistinu nedoplatku.2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalované byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná se nevyjádřila ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byla upozorněna, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí č. , hodnota, ze dne 10. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, a žalovaná se zavázala takto dodanou elektřinu řádně a včas uhradit podle pravidelných vyúčtování vystavených žalobkyní.4. Z daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za 7,795 MWh elektřiny dodané do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, v období od 19. 12. 2023 do 13. 12. 2024. Nedoplatek činil 29 806,66 Kč a byl splatný dne 31. 12. 2024.5. Z daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za 5,201 MWh elektřiny dodané do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, v období od 14. 12. 2024 do 30. 6. 2025. Nedoplatek činil 24 292,79 Kč a byl splatný dne 22. 7. 2025.6. Podle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny má žalobkyně za každou upomínku s výzvou k úhradě nárok na poplatek ve výši 240 Kč.7. Z upomínek ze dne 28. 3. 2025 a 26. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou, že dosud nezaplatila za odebranou elektřinu.8. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 3. 2026 ve spojení s podacím archem z téhož dne vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných částek.9. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.10. Podle § 50 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon“) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.11. Žalobkyně svou povinnost z uzavřené smlouvy splnila, žalovaná však nikoli, jelikož za spotřebovanou elektřinu a související služby žalobkyni řádně nezaplatila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 35 207,79 Kč, a to podle § 2079 o. z., ve spojení s § 50 energetického zákona. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.12. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) se sazbou po 700 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 409 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 4 313 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.