9 C 73/2026-52 – Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 186 727,33 Kč s níže specifikovaným příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne 17. 11. 2022 Smlouvu , název, č. , číslo, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách po 2 641,91 Kč, splatných vždy 20. den v měsíci. Jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas poskytnutý úvěr, žalobkyně dne 11. 7. 2024 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku tvoří neuhrazená jistina ve výši 184 604,33 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 10 748,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 120,79 Kč a poplatky ve výši 2 123 Kč. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, dne 27. 5. 2025 a od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2025, kterou společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání dne 19. 5. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z návrhu Smlouvy , název, č. , číslo, včetně certifikátů, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč s pevnou roční úrokovou sazbou 9,99 %. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných 15. den v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 12. 2022. Návrh obsahuje elektronický podpis žalovaného ze dne 17. 11. 2022 13:28:35 hodin.4. Z dopisu ze dne 17. 11. 2022 soud zjistil, že obsahuje akceptaci návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze strany , právnická osoba, . ve znění návrhu žalovaného ze dne 17. 11. 2022.5. Z listiny označené údaje klienta soud zjistil, že obsahuje osobní a kontaktní údaje žalovaného, podle kterých žalovaný žije v Písku a je daňovým rezidentem České republiky, a dále jsou zde uvedeny údaje z občanského průkazu žalovaného, tj. číslo, vydavatel a doba platnosti.6. Podle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala podle evropských regulatorních standardů a interních pravidel, která dlouhodobě podléhají kontrole České národní banky. Hodnocení vycházelo z interních i externích dat, včetně kontroly tvrdých KO kritérií, údajů z úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS, analýzy příjmů a výdajů klienta, antifraud kontrol a skóringových modelů. Byla posouzena míra úvěrového zatížení žalovaného a na základě sociodemografického profilu, platební morálky u stávajících úvěrových produktů, transakčního chování na běžných účtech a odpovědí externích úvěrových registrů bylo určeno celkové skóre žalovaného. Jako pravidelné výdaje jsou uvedeny splátky úvěrů, náklady na domácnost a bydlení, životní minimum bez uvedení konkrétních částek, které se stanovují porovnáním deklarované výše se statistickými daty podle místa bydliště. Na základě průměrného příjmu 36 815 Kč a celkového vyhodnocení rizik neshledala právní předchůdkyně žalobkyně pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a dne 17. 11. 2022 úvěr schválila.7. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z regionálních nákladů ve výši 9 523 Kč, deklarovaného příjmu 40 000 Kč a zjištění z úvěrových registrů, podle nichž žalovaný neměl žádné interní ani externí měsíční splátky ani úvěrové limity. Příjem žalovaného byl v době výpočtu vyhodnocen ve výši 36 815 Kč a zpětně dopočtený příjem, na jehož základě byla nabídka vytvořena, činil 37 153 Kč.8. Z výpisu spotřebitelského úvěru soud zjistil, že počáteční výše úvěru ke dni 17. 11. 2022 činila 200 000 Kč. Žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s hrazením dílčích částek. Ke dni 31. 7. 2024 činila dlužná jistina 184 604,33 Kč, poplatky 1 213 Kč, úroky 10 748,40 Kč a úroky z prodlení 120,79 Kč. Za období od 17. 11. 2022 do 31. 7. 2024 uhradil žalovaný splátky v celkové výši 21 731,76 Kč.9. Dopisem ze dne 5. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky do 12. 2. 2024. Výzva byla zpoplatněna částkou 499 Kč.10. Dopisem ze dne 11. 7. 2024 , právnická osoba, . prohlásila úvěr za splatný ke dni 11. 7. 2024 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/17 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, dne 27. 5. 2025 ve spojení s potvrzením úplaty ze dne 6. 6. 2025 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na společnost , právnická osoba, , o čemž byl žalovaný písemně informován.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2025/05 uzavřené dne 6. 6. 2025 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn.13. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025 ve spojení s podacím archem ze dne 18. 7. 2025 vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy.14. Provedeným dokazováním soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve výši 9,99 % v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy k 15. dni v měsíci. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici informace poskytnuté žalovaným, výši příjmu zjištěnou z příchozích plateb na bankovním účtu žalovaného a výsledky lustrace v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů, a dále v registrech IBL, BRKI, NRKI a SOLUS. Příjem žalovaného činil 36 815 Kč, po zpětném dopočtení pak 37 153 Kč, regionální náklady byly určeny částkou 9 523 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla nejprve ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila žalobkyni.15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení, zda je žalovaný schopen splácet poskytnutý úvěr, z informací zjištěných lustrací žalovaného v dostupných registrech, z příjmů a výdajů žalovaného a celkového skóringu, přičemž jediným konkrétně specifikovaným a ověřeným údajem byla výše příjmu žalovaného. Z provedených důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy nijak nezjišťovala pravidelné výdaje žalovaného. Namísto toho při hodnocení finanční situace žalovaného použila pouze tzv. regionální nák