9 C 110/2017-1768 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 27.3.2017 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že dohoda o narovnání ze dne 6.3.2017 spolu se zástavní smlouvou z téhož dne, kterou uzavřela u žalované je neplatná. Má za to, že nezpůsobila žalované tvrzenou škodu ve výši 1 500 000 Kč, kterou se jí na základě dohody o narovnání zavázala zaplatit ve lhůtě 14 dnů. K zajištění dluhu žalobkyně ve výši 1 500 000 Kč podepsala spolu se zástavní smlouvou návrh na vklad zástavního práva do katastru. Žalobkyně má za to, že dne 6.3.2017 jí žalovaná neplatně rozvázala pracovní poměr. Pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy jako uklízečka a to od 1.11.2004. K podpisu právních jednání, a to dohody o skončení pracovního poměru, zástavní smlouvy a dohody o narovnání byla žalovanou donucena. Ta na ni měla vyvíjet psychický nátlak, žalovaná žalobkyni tvrdila, že jí způsobená škoda měla spočívat v podvodném jednání, kdy žalobkyně měla údajně podepisovat dohody o pracovních činnostech a pracovní smlouvy za reálně neexistující osoby a žalobkyně si podle tvrzení žalované měla nechat vyplácet plnění za neodvedenou práci těchto neexistujících osob přibližně ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaná tvrdí, že jí byla způsobena škoda v letech 2004 2017. Má za to, že pokud by některé nároky byly důvodné, byly z větší části promlčeny. Žalobkyně si nebyla vědoma žádného jednání, které by žalovaná, její bývalý zaměstnavatel, mohla hodnotit jako jednání podvodné. Není si vůbec vědoma toho, že by jí způsobila škodu. 2. Žalobkyně dále navrhovala vydání předběžného opatření, kdy Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 25.8.2017 pod č.j. [číslo jednací] změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že žalované se nezakazuje zatížit nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně specifikované ve výroku rozsudku zástavním právem, a to bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a parcely [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec]. Usnesení Krajského soudu v Plzni nabylo právní moci dne 12.9.2017. 3. Žalovaná se ve věci vyjádřila (č.l. 40-46), kdy má za to, že tvrzení žalobkyně nejsou pravdivá. Vykonávala práci na pozici uklízečky, v rámci pracovního poměru plnila funkci jakési„ vedoucí směny“ úklidu v objektu [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec]. Žalobkyně vybírala osoby, které budou v její směně provádět úklid, kdy předkládala žalované rejstříky trestů těchto osob, kopie občanských průkazů, čísla účtu, na nichž mají být zasílány mzdy, kdy na základě tohoto jednání žalobkyně podepisovala žalovaná dokumenty zakládající pracovní poměr se třetími osobami, případně dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Činnost vykonávala žalobkyně pro žalovanou od 1.11.2004 až do 6.3.2017. Následně žalovaná zjistila, že žalobkyně za ni neoprávněně podepisovala dohody o pracovních činnostech, dohody o provedení práce a pracovní smlouvy za reálně neexistující osoby, které byly dodatečnou pracovní silou žalované. Žalobkyně si za jmenované osoby nechávala vyplácet finanční plnění (mzdy) ze strany žalované na svůj bankovní účet či účty svých příbuzných nebo třetích osob, když žalobkyně účty specifikovala, kdy na účet u [anonymizována dvě slova], č. účtu [bankovní účet], majitel účtu [celé jméno svědkyně], dcera žalobkyně byly vypláceny mzdy za osoby: [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba], když majitelem účtu byl pan [celé jméno svědka], syn žalobkyně, byly vypláceny mzdy za následující osoby: [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně]. Na účet žalobkyně vedený u [obec] [anonymizováno] č. účtu [bankovní účet] byly vypláceny mzdy za následující osoby: [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Na účet č. [bankovní účet], kdy majitel byl nezjištěn, byly vypláceny mzdy za osoby: [jméno] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Na účet vedený u [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] měly být vypláceny mzdy za osoby: [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Žalovaná vyčíslila škodu na částku 3 650 717 Kč a dále uvedla, že měla uzavřenou subdodavatelskou smlouvu pro provádění úklidového servisu se společností [právnická osoba], [právnická osoba] (dříve [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba]) a [právnická osoba], kdy tvrdila, že smlouvy úklidové byly pro [právnická osoba] v [obec] prováděny pouze ze strany žalované. 4. Základem pro rozhodnutí soudu je podle ust. § 153 odst. 1 o. s. ř. zjištěný skutkový stav věci, který je především výsledkem důkazní aktivity účastníků. Účastníci nesou břemeno tvrzení a břemeno důkazní a způsobem splnění svých procesních povinností zásadně předurčují skutkový závěr soudu. V dané věci bylo řízení koncentrováno podle ust. § 118b o. s. ř., soud účastníky poučil, stanovil jim přiměřenou lhůtu pro doplnění důkazních návrhů a skutkových tvrzení. Poučil žalovanou o tom, že musí tvrzenou škodu prokázat. 5. Rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 15.1.2020 č.j. [číslo jednací] ve výrocích I a II, kterým bylo určeno, že dohoda o narovnání a zástavní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, obě dne 6.3.2017, jsou neplatné, byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3.7.2020 č.j. [číslo jednací]. Ve výroku III tom, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně a žalované dohodou je platné, je pravomocné od 18.3.2020, 6. Žalovaná podala ve věci dovolání, přičemž Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 16.9.2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 21.10.2021. Následně Krajský soud usnesením ze dne 20.12.2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II, IV až VI zrušil a vrátil podepsanému soudu k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 7.2.2022. 7. Z dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne 6.3.207 (č.l. 10-13 spisu) soud zjistil, že žalovaná učinila prohlášení, že svým jednáním, kdy neoprávněně podepisovala dohody o pracovních činnostech a pracovní smlouvy za reálně neexistující osoby, které měly být dodatečnou pracovní silou pro zaměstnavatele, falšovala výpisy z rejstříku trestů a jakákoliv další jednání neexistujících osob, si nechávala vyplácet finanční plnění ze strany zaměstnavatele za fiktivními osobami reálně neodvedenou práci na svůj bankovní účet a účty svých příbuzných či třetích osob a způsobila zaměstnavateli škodu ve výši cca 1 500 000 Kč. Podpis žalované na této dohodě byl úředně ověřen dne 6.3.2017. 8. Soud zjistil, že téhož dne byla uzavřena mezi účastníky zástavní smlouva, kdy žalovaná jako zástavce prohlásila, že je výlučným vlastníkem nemovité věci specifikované v této zástavní smlouvě, a to bytové jednotky [číslo] v budově na adrese [adresa], bytový dům [list vlastnictví], na parcele č. St. [anonymizováno], parcele č. St. [anonymizováno], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], a ke garáži zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], kdy zástavní smlouva byla sepsána k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 500 000 Kč spolu s případným příslušenstvím. Podpis žalobkyně byl ověřen dne 6.3.2017 (č.l. 14-17 spisu). 9. Dne 6.3.2017 uzavřeli účastníci dohodu a rozvázání pracovního poměru (č.l. 18). 10. Podle ust. § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. 11. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Podle ust. § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škoda). 13. Podle ust. § 2909 odst. 1 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. 14. V projednávané věci je nepochybné, že všechny dohody uvedené ve výrocích I a II tohoto rozsudku byly uzavřeny účastnicemi poté, co žalovaná zjistila, že žalobkyně za žalovanou jako její zaměstnankyně uzavírala pracovněprávní smlouvy, tj. dohody o pracovních činnostech, dohody o provedení práce a pracovní smlouvy jménem fiktivních osob (resp. osob, jejíž údaje měla z minulé doby k dispozici), aniž by tyto osoby práci skutečně vykonávaly a finanční plnění (mzdy) za tyto osoby ze strany žalované nechávala si žalobkyně vyplácet na svůj bankovní účet či účty svých příbuzných, případně dalších osob. 15. Podle ust. § 226 odst. 1 o.s.ř. bylo-li rozhodnutí zr