20 C 215/2025-37 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky z úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení. Ke dni sepisu tohoto návrhu je žalovaný v prodlení s uhrazením celkem , hodnota, neuhrazených splátek úvěru. Původní věřitel následně svou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Pohledávka požadovaná žalobkyní představuje smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaný ode dne , datum, , tj. den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaný v prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na společnost , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne na adresu uvedenou v žalobě.5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, (dále jen „úvěrová smlouva“). Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců. Výše úroku byla sjednána ve výši 15 % měsíčně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činila v době uzavření smlouvy 435,03 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, uvedený v úvěrové smlouvě (jak vyplývá ze zprávy od , právnická osoba, ). V souladu s čl. 5.4 úvěrové smlouvy zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dvě po sobě jdoucí upomínky k úhradě dlužné částky (ze dne , datum, a , datum, ) jednak na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě, a jednak na mailovou adresu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru a ani po dvou upomínkách k úhradě dlužnou částku neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru zesplatnila v souladu s čl. 5.5. úvěrové smlouvy. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se na základě výše uvedené úvěrové smlouvy domáhala zaplacení jistiny ve výši , částka, představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru a částky , částka, za odeslané upomínky č. , hodnota, a č. , hodnota, , spolu se zákonným úrokem z prodlení u obou částek. Právní předchůdkyni žalobkyně bylo v tomto rozsahu vyhověno elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, , č.j. EPR 7314/2025-6, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne , datum, .6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu poskytovaná domácnostem v dubnu 2024 činila 8,71 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 26,13 % průměrné úrokové sazby úvěrů na spotřebu poskytovaným domácnostem. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 15 % měsíčně, což činí 180 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v dubnu 2024 téměř 7krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 435,03 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 výši 9,14 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 48krát vyšší.7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Podle § 433 odst. 1 občanského zákoníku kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně uzavřela jako podnikatelka ve smyslu § 420 a násl. občanského zákoníku s žalovaným jako spotřebitelem úvěrovou smlouvu podle § 2395 občanského zákoníku. Následně se soud zabýval hlediskem souladu úvěrové smlouvy s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. občanského zákoníku. Při poskytnutí peněžité půjčky představují úroky úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Takovým je i úrok sjednaný právních předchůdkyní žalobkyně. Úrok v úvěrové smlouvě byl dohodnut jako pevnou sazbou na celou dobu splácení úvěru a činil 180 % ročně. Takový úrok lze evidentně považovat za nepřiměřeně vysoký, a to nejen vzhledem k výši půjčené částky a době jejího splácení, ale i vzhledem ke spotřebitelskému charakteru smluvního vztahu. Výše úrokových sazeb v dubnu 2014 činila podle měnové statistiky vydávané ČNB v databázi ARAD v průměru 8,71 % ročně. Z uvedené vyplývá, že smluvená úroková sazba podstatně (téměř sedmkrát) překračuje horní hranici obvyklé úrokové míry úvěrů na spotřebu (RPSN činila rovněž téměř 48násobek obvyklé RPSN úvěrů poskytovaných bankami), a je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že jde o ujednání, které je v extrémním rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na závěr soudu, že ujednání v úvěrové smlouvě týkající se úroku ve výši 15 % měsíčně, tj. 180 % ročně, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné, soud žalobu o zaplacení , částka, předs