21 C 12/2026-54 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru CKL č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ani přes upomínku neuhradila. Nárok se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, , pojistného ve výši , částka, , smluvního úroku z jistiny ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení (celkem , částka, ).2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru Cofiklasik č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalované, jak vyplývá z listinných důkazů předložených soudu (zpráva o posouzení úvěruschopnosti, výsledek posouzení úvěruschopnosti klienta a výplatní pásky žalované za duben a květen 2023). Žalobkyně dotazem na žalovanou zjistila její příjmy a výdaje. Podle žalované byl jejím jediným příjmem mzda/plat ve výši , částka, , mezi výdaje uvedla splátky úvěru , částka, měsíčně. Žádné další výdaje jako např. nájemné nebo hypotéku neuvedla, resp. tyto činily , částka, . Výsledek posouzení úvěruschopnosti činil rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši , částka, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut neúčelový jednorázový úvěr ve výši , částka, , který byl v plné výši dne , datum, vyplacen žalované na účet uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z oznámení o odchozí platbě a potvrzení , právnická osoba, o připsání předmětné částky. Žalovaná se na základě smlouvy zavázala splatit tento úvěr pravidelnými 24měsíčními splátkami po , částka, počínaje 30. dnem ode dne čerpání úvěru. Úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 17,16 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 18,62 %. Současně s úvěrovou smlouvou byla mezi stranami uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (ve variantě „jistota“). Pojistné činilo , částka, měsíčně a bylo splatné současně se splátkou úvěru. Celková částka splatná žalovanou (včetně pojištění) měla činit , částka, . Pro případ ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce si strany v části 2. odst. (L) smlouvy ujednaly účelně vynaložené náklady ve výši , částka, (výše vyplývá ze sazebníku pro smlouvy o spotřebitelském úvěru Cofiklasik). Žalovaná uhradila celkem , částka, ve 14 splátkách, z toho v částce , částka, byla započtena na jistinu, ve výši , částka, na splátky pojistného, ve výši , částka, na smluvní úrok a ve výši , částka, na poplatky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně využila svého práva stanoveného v části 2 odst. (O) Smlouvy, úvěr zesplatnila a požadovala po žalované okamžité uhrazení dlužné částky, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne , datum, (odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení oz zániku pojištění). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dluhu do 7 dnů s tím, že k dnešnímu dni ničeho neuhradila.5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, , který byl žalované vyplacen na její účet v plné výši. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 17,16 % ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila, když po 14 splátkách přestala úvěr splácet a podle § 1968 o. z. se ocitla v prodlení. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr žalované zesplatnila dopisem ze dne , datum, a požadovala okamžité zaplacení dluhu. Žalobkyni z důvodu porušení smluvní povinnosti ze strany žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a pojistného ve výši , částka, . Soud žalobkyni přiznal i úrok ve sjednané výši 17,16 % kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Výši sjednaného úroku, stejně jako RPSN soud shledal ústavně konformní a v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, když jejich výše nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Protože žalovaná ani přes předžalobní upomínku svůj dluh neuhradila, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, (zahrnující doplatek jistiny ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , dlužné pojistné ve výši , částka, a smluvní úrok z jistiny ve výši , částka, ) spolu s úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ode dne následujícího po dni zesplatnění. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů na zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Ustanovení § 14b a. t. soud aplikoval, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.