Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru CF č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ani přes upomínku neuhradil. Nárok se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku z jistiny ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru CF č. , hodnota, . Před poskytnutím úvěru byla ze strany žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak vyplývá z listinných důkazů předložených soudu (zpráva o posouzení úvěruschopnosti včetně výsledku a výplatní pásky žalovaného za říjen 2026 až prosinec 2016, navíc úvěr byl sjednán ve výši cca jednoho měsíčního platu žalovaného). Žalobkyně dotazem na žalovaného zjistila jeho příjmy a výdaje. Podle žalovaného byl jeho příjmem mzda/plat ve výši , částka, , přičemž měl ještě ostatní příjem ve výši , částka, , mezi výdaje uvedl splátky úvěru , částka, měsíčně. Jako další výdaj uvedl nájemné/hypotéka ve výši , částka, . Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činil , částka, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit do výše , částka, (úvěrová karta Cofidis). Žalovaný se na základě smlouvy zavázal splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami minimálně ve výši , částka, . Roční úroková sazba činila 24 % a roční procentní sazba nákladů činila rovněž 24 %. Celková částka splatná žalovaným měla činit , částka, . Dle smlouvy a dle sazebníku byly dále sjednány poplatky za vedení karty Cofidis a za transakce touto kartou. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni , datum, , když účastníci měli mezi sebou ujednáno, že zásilky vč. odstoupení od smlouvy jsou doručeny nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu do 7 dnů s tím, že k dnešnímu dni ničeho neuhradil. Dluh se skládá z jistiny na úvěrové kartě ve výši , částka, a smluvních poplatků ve výši , částka, .5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový limit ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 24 % ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, když úvěrový limit přesáhl a následně ho nesplácel a podle § 1968 o. z. se ocitl v prodlení. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr žalovanému zesplatnila dopisem ke dni , datum, a požadovala zaplacení dluhu. Žalobkyni ze smlouvy vzniklo právo na smluvní poplatky ve výši , částka, . Soud žalobkyni přiznal i úrok z jistiny ve sjednané výši 24 % kapitalizovaný ve výši , částka, . Výši sjednaného úroku, stejně jako RPSN soud shledal ústavně konformní a v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, když jejich výše nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Protože žalovaný ani přes předžalobní upomínku svůj dluh neuhradil, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 11,50 % ročně. Úroky z prodlení byly stanoveny v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ode dne následujícího po dni zesplatnění. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ustanovení § 14b a. t. soud aplikoval, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.