Okresní soud Plzeň-jih 8 C 155/2026-19 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., a žalovaný dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně www.tando.cz, na kterých si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru. Žalovaný dále vyplnil registrační formulář, kde uvedl své registrační údaje, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního kódu. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný poskytl výpisy z bankovního účtu/případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně přístupných databázích ISIR, CEE, NRKI a BRKI. Žalovaný následně vložil pětimístný verifikační SMS kód ve znění 46889 do příslušného formulářového pole na webových stránkách. Shora uvedenými kroky byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru. Žalovaný peněžní prostředky do data splatnosti nevrátil a dostal se tak do prodlení s vrácením úvěru. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši , částka, . Žalobkyně se dále po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalovaný byl žalobkyní upomínán ke splnění dluhu upomínkami a následně i předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostně na jeho bankovní účet vedený u , právnická osoba, . č. , č. účtu, . Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 5 532,2 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. V čl. 4.2. smlouvy písm. c) bylo sjednáno, že v případě prodlení úvěrovaného s plněním, tj. vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. V žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě, má neúplné základní vzdělání a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, s průměrným měsíčním příjmem ve výši , částka, . Měsíční výdaje uvedl ve výši , částka, . Z potvrzení o provedené platbě společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, . Číslo bankovního účtu se shoduje s číslem účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Tentýž den adresovala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.13. Z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. V rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy zatížen dalšími finančními závazky, které následně rovněž nebyl schopen splácet, v důsledku čehož je proti němu vedeno několik exekučních řízení. Tyto skutečnosti měly vést právní předchůdkyni žalobkyně ke zvýšené opatrnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, neboť zde existovaly okolnosti nasvědčující tomu, že žalovaný nebude schopen poskytnutý úvěr splácet. Tvrzení a předložené důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyly doplněny ani v návaznosti na výzvu soudu. Soud proto dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla.14. Předmětnou smlouvu o úvěru ze dne , datum, by však bylo nutné posoudit jako absolutně neplatné právní jednání i pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., neboť sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně byl zjevně nepřiměřeným, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomu je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 5 532,, právnická osoba, soud uvádí, že z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v listopadu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činila 8,81 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční úroková sazba 40 % měsíčně, tvoří takto sjednaná úroková míra několikanásobek v této době obvyklé úrokové míry (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).15. Žalobkyně se domáhala úhrady částky , částka, sestávající z jistiny ve výši , částka, , poplatku (úroku) ve výši , částka, a dále smluvní pokuty ve výši , částka, . Zjištěno bylo, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval ani nepředložil soudu žádných důkazů. Za situace, kdy smlouva o úvěru byla shledána neplatně sjednanou, je žalovaný povinen vrátit částku ve výši , částka, jakožto bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to od , datum, (tj. ode dne následujícího po dni, do kterého měl žalovaný plnit dle předžalobní výzvy, která mu byla fikcí doručena dne , datum, ).16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky ve výši , částka, , úspěšnou byla pro částku , částka, . , částka, = 100 %; , částka, = 54,70 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 54,70 % = 45,30 %; 54,70 % - 45,30 % = 9,40 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí , částka, a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši , částka, a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši , částka, a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2, odst. 6 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.“). Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobkyně není plátcem DPH, nebyla odměna o tuto daň dále navyšována. 9,40 % z částky , částka, jest , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).17. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.