8 C 355/2025-100 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, Bank, a.s. (, právnická osoba, Bank, a.s.), a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně rovněž poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání Flexikreditu, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal, že se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný však povolený úvěrový limit překročil, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši , částka, převedla dne , datum, na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení debetního zůstatku na shora uvedený účet bylo žalovanému umožněno jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však ze strany žalovaného nebyla splacena řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dlužnou částku ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka činila , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky a smluvní pokuta ve výši , částka, , kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, ). Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších závazků žalovaného a zbývající část byla žalovanému poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 7,20 % ročně a poplatky (zejména za vedení úvěrového účtu). Žalovaný si rovněž sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, neboť se opakovaně ocitl v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila celkem , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizované úroky z úvěru ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, ). Právní předchůdkyně žalobkyně dále s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru – Expres půjčka, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut neúčelově. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 11,69 % ročně a poplatky. Žalovaný i v tomto případě porušil své závazky vyplývající mu ze smlouvy, když se opakovaně ocitl v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila celkem , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizované úroky z úvěru ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, ). Shora uvedené pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se dostavila toliko právní zástupkyně žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač mu bylo předvolání do vlastních rukou doručeno dne , datum, , tedy více jak deset dní přede dnem konání jednání s poučením o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání. V předvolání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy. Žalovaný svou neúčast u jednání nikterak neomluvil. Právní zástupkyně žalobkyně soudu navrhla, aby rozhodl rozsudkem pro zmeškání.3. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení, rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.4. Procesní podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání, jsou splněny.5. Soud se proto s ohledem na shora uvedené zabýval pouze tím, zda je v dané věci možné uzavřít soudní smír, což je podmínka k možnému rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Smír lze uzavřít tam, kde to povoluje povaha věci a pokud není v rozporu s právními předpisy. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala úhrady prostředků z titulu uzavřených smluv o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nelze uzavřít, že by se jednalo o věc, jejíž povaha uzavření smíru nedovoluje, a ani soud neshledal důvody pro nezákonnost takovéhoto uspořádání věcí. Soud uzavřel, že jsou splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci rozsudkem pro zmeškání. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I, II. a III tohoto rozsudku.6. Pro úplnost soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž dostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Rovněž sjednaná úroková sazba odpovídá průměrným úrokovým sazbám úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnu 2021 a srpnu 2023, tj. v době uzavření úvěrových smluv.7. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a dále nákladů vynaložených na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši , částka, a z náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žalobního návrhu a účast na jednání dne , datum, ) dle § 6 odst. 1, 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. K takto přiznané odměně nadále dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přistupuje daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů spočívající v odměně advokáta za písemné podání ze dne , datum, a , datum, (doplnění žaloby), neboť doplňují tvrzení měla být obsažena již v žalobě samotné, a dále v odměně za vyjádření ze dne , datum, (nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání), neboť se jednalo pouze o reakci na procesní výzvu soudu, která neobsahovala žádná nová skutková tvrzení ani právní rozbor věci.Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).