8 C 94/2026-17 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se oproti tomu zavázal, že žalobkyni vrátí částku ve výši , částka, , a to ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , přičemž splatnost první splátky byla dne , datum, . Protože žalovaný neplnil povinnosti vyplývající mu ze shora uvedené smlouvy o úvěru, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu, přičemž ve věci byl dne , datum, vydán rozsudek zdejšího soudu č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, a je vykonatelný. Pohledávka z tohoto exekučního titulu, tj. částka ve výši , částka, byla uhrazena ke dni , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem na výše uvedené, není předmětem žaloby pohledávka, která byla předmětem žaloby v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , ale smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši , částka, . Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tedy období, které není pokryto exekučním titulem, a smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazených splátek.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a obsahu spisu vedeném pod sp. zn. , spisová značka, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva“), na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se oproti tomu zavázal žalobkyni vrátit celkem , částka, ve 40 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba ve výši 27,28 % ročně a roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 39,2 % ročně byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. V čl. IV bodu 2 písm. a) a b) smlouvy si účastníci sjednali, že žalobkyně je oprávněna po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, respektive, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Úvěrové podmínky. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB, a.s. bylo zjištěno, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta bezhotovostně částka ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , přičemž částka ve výši , částka, byla téhož dne zaslána , jméno FO, jakožto zprostředkovateli úvěru na účet č. , č. účtu, . Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pouze tři první splátky, a to za měsíc duben, květen a červen 2024. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr k témuž dni zesplatnila, a to z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek úvěru. Dluh na jistině ke dni zesplatnění úvěru činil , částka, , smluvní pokuty činily , částka, . Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kdy částka ve výši , částka, představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy, za období od , datum, do , datum, , a částka ve výši 3 x , částka, , tedy , částka, , představovala smluvní pokutu za neuhrazení tří měsíčních splátek úvěru. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, .5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .9. Vzhledem k tomu, že žalobkyni byla v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , přiznána smluvní pokuta za dobu od , datum, do , datum, (ve výši , částka, ), přičemž v tomto řízení požaduje smluvní pokutu za dobu od , datum, do , datum, , nejedná se o tzv. překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a o. s. ř.), neboť nejde o tentýž nárok.10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., když o této byl ve věci vydán pravomocný a vykonatelný rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Pohledávka ve výši , částka, byla již z tohoto rozsudku uhrazena, a to ke dni , datum, . Avšak bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Soud se již vzhledem k pravomocnému shora uvedenému rozsudku nemusel podrobně zabývat náležitostmi smlouvy, když tyto již byly zkoumány a vyhodnoceny kladně rozsudkem č. j. , spisová značka, , a to i ohledně smluvní pokuty, která již za předchozí období byla rovněž žalobkyni přiznána, neboť tato vyplývá z úvěrové smlouvy. Soud se tak pouze zabýval ve smyslu § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, tím, zdali souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nepřesahuje součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše částky , částka, . Při zohlednění tohoto zákonného ustanovení došel soud k závěru, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, která činila , částka, , v daném případě nepřesáhl. Celkem by byl možný nárok na částku , částka, . Vzhledem k tomu, že shora citovaným rozsudkem byla přiznána smluvní pokuta za období od , datum, do , datum, v částce , částka, a dále smluv