25 C 371/2019-68 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 24 769 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že vlastní spolu s manželem [jméno] [příjmení] ve společném jmění manželů bytový dům [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] ulice [ulice], obec a k.ú. [obec], vše je zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Žalobkyně, jakožto pronajímatelka, uzavřela dne 19. 5. 2018 se žalovaným, jakožto nájemcem, smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházející se v 5. nadzemním podlaží shora označené budovy. Žalovaný se v článku IV. citované smlouvy zavázal hradit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně (žalobkyně posléze opravila, že nájemné bylo sjednáno ve výši 10 500 Kč měsíčně) a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 500 Kč měsíčně, vše k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Dle 1. 10. 2018 žalovaný uznal dluh na nájemném ve výši 30 710 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč do 31. 8. 2019. Žalovaný měl přeplatek na službách ve výši 5 941 Kč, dlužná částka tedy byla ponížena na 24 769 Kč. Žalovaný však své povinnosti nedostál, ničeho, ani přes upomínku ze dne 2. 9. 2019, žalobkyni nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně a [jméno] [příjmení], jakožto vlastníci domu [adresa] na adrese [adresa], uzavřeli se žalovaným dne 19. 5. 2018 smlouvu o nájmu mezonetového bytu [číslo] umístěného v 5. nadzemním podlaží shora specifikované nemovitosti, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec] (citovaná smlouva, výpis z katastru nemovitostí). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne 21. 5. 2018 do 31. 8. 2018 s vyloučením automatické prolongace. Žalovaný se zavázal hradit nájem v měsíční výši 10 500 Kč a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu a společných prostor v domě ve výši 3 500 Kč měsíčně, jež byly splatné vždy ke každému 20. dni příslušného měsíce (článek III. a IV. citované smlouvy). Žalovaný dne 1. 10. 2018 písemně uznal dluh vůči žalobkyni a [jméno] [příjmení] ve výši 30 710 Kč, který vznikl nesplacením nájemného a záloh na služby za shora označený byt a zavázal se jej splatit v měsíčních splátkách minimálně po 3 000 Kč, nejpozději do 31. 8. 2019. K tomuto dluhu mělo být připočteno i vyúčtování služeb za rok 2019. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni a [jméno] [příjmení] ani přes upomínku ze dne 2. 9. 2019, učiněnou prostřednictvím zástupce žalobkyně, splnil. 4. Podle ustanovení § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně. 5. Podle ustanovení § 2053 NOZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 2235 a násl. NOZ nájemní smlouva, na jejímž základě žalovanému vzniklo právo nájmu k předmětné bytové jednotce. Žalovaný byl v souladu s výše citovaným ustanovením § 2251 odst. 1 NOZ povinen hradit sjednané nájemné i služby spojené s užíváním bytu, splatné do 20. dne příslušného měsíce. Žalovaný porušoval své povinnosti, řádně a včas nehradil nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný dluží na nájemném a službách spojených s užíváním bytu částku 24 769 Kč, když od uznaného dluhu ve výši 30 710 Kč žalobkyně odečetla přeplatek žalovaného na službách ve výši 5 941 Kč. Uznáním dluhu vznikla v souladu s ust. § 2053 NOZ vyvratitelná právní domněnka existence i rozsahu uznaného dluhu. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho závazku, má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 NOZ ve spojení s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. právo na přiznání úroku z prodlení. Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud zároveň přihlédl k ust. § 1877 NOZ, podle něhož je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoliv z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první. V řízení přitom nebylo zjištěno, že by druhý z věřitelů, [jméno] [příjmení], požádal o splnění dluhu žalovaného jako první. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 991 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 2 100 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 1 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 1 291,50 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 8 433 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.