31 C 133/2018-167 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 1. 2018 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 160 668 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 160 668 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce jako zhotovitel uzavřel se žalovanou jako ob jednatele dne 29. 10. 2013 smlouvu o dílo dle obchodního zákoníku, předmětem díla bylo dodání a osazení (montáž či zabudování) oken a dveří na akci„ [anonymizována čtyři slova] [obec]“. Na základě této smlouvy byl žalobce povinen dodat na předmětnou stavbu okna a dveře dle své (žalovanou schválené a akceptované) specifikace - nabídky [anonymizováno] a [anonymizováno], která tvořila nedílnou součást smlouvy o dílo. Žalobce byl povinen provést dílo tak, aby bylo způsobilé k předání nejpozději v termínu 51. týdne roku 2013. Tuto povinnost žalobce splnil, když okna převzal od svého dodavatele dne 26. 11. 2013 a následně je začal montovat a dveře převzal od svého dodavatele dne 19. 12. 2013 a následně započal s montáží. Za toto dílo byla žalovaná povinna zaplatit celkem 210 668 Kč, přičemž částka 50 000 Kč byla uhrazena jako záloha. Po dokončení díla žalobce vystavil žalovanou konečnou fakturu se splatností 21 dnů po předání díla a jeho převzetí ob jednatele, tedy žalovanou. Jelikož původně vystavená faktura obsahovala chybu, byla tato opravena a z toho důvodu byla splatnost, mimo jiné na písemnou žádost žalované, posunuta na 30. 4. 2014. Žalovaná však svůj závazek nesplnila a neučinila tak ani po písemné upomínce ze dne 28. 8. 2014. 2.) Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odpor, v němž uvedla, že namítá promlčení nároku žalobce, neboť na straně žalobce došlo k bezdůvodnému obohacení a počátek promlčecí lhůty se odvíjí od okamžiku vědomosti, že k bezdůvodnému obohacení došlo. 3.) Při jednání, které se ve věci konalo dne 18. 6. 2018, se žalovaná vyjádřila k žalobě tak, že žalobce nesplnil řádně a včas svoji povinnost. Po žalované byla uplatněna smluvní pokuta za prodlení v důsledku prodlení žalobce, který nedokončil řádně a včas dílo. Žalovaná musela nechat dílo provést třetími subjekty, které dílo za žalobce dodělaly. Dále opětovně namítla žalovaná promlčení daného nároku a v neposlední řadě žalovaná uvedla, že od smlouvy o dílo odstoupila. Následně pak jednání probíhalo v nepřítomnosti žalované, jejíž jednatel sdělil, že z důvodu bolesti zubů nebude jednání dále přítomen. Při skončení tohoto jednání se účastníkům dostalo poučení ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. a ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. bylo řízení zkoncentrováno, když byla poskytnuta koncentrační lhůta do 9.7.2018. 4.) Poslední den koncentrační lhůty žalovaná požádala o její prodloužení do 31.7.2018 s odůvodněním, že právní zástupce žalované sdělil jednateli žalované společnosti bezprostředně po jednání, že čerpá dovolenou, která se překrývá s dovolenou jednatele žalované a tedy nebylo možné vyjádření soudu v dané lhůtě podat. 5.) Usnesením ze dne 10. 7. 2018 Okresní soud Plzeň – město pod č. j. 31 C 133/2018-39 žádost žalované o prodloužení koncentrační lhůty zamítl. Proti tomuto usnesení pak nepřipustil odvolání. 6.) Podáním doručeným zdejšímu soudu emailem dne 31. 7. 2018 žalovaná předložila soudu emailovou komunikaci mezi účastníky ze dne 4. 12. 2013. Podáním ze dne 31.7.2018, doručeným zdejšímu soudu poštou dne 3. 8. 2018, pak žalovaná poukazovala na svůj zdravotní stav při prvním nařízeném ústním jednání. Nadále tvrdila, že od smlouvy o dílo řádně odstoupila. Poukazoval na to, že žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o dílo. Odkázal na emailovou komunikaci ze dne 31. 1. 2014 mezi účastníky, jakož i ze dne 3. 12. a 4. 12. 2013. Dále namítla podjatost rozhodující samosoudkyně a podal odvolání proti usnesení, kterým byla žádost žalované společnosti o prodloužení koncentrační lhůty zamítnuta. Prokazoval-li jednatel žalované společnosti svoji zdravotní indispozici při jednání, které se konalo dne 18.6.2018, propustkou ze dne 18. 6. 2018, pak soud zcela přesně nerozumí tomu, co nebo jaká tvrzení jednatele žalované měla tato propustka prokazovat, když byla tedy vystavena pro jednatele žalované společnosti a z jejího textu vyplývá, že jednatel žalované společnosti má povoleno opustit pracoviště dne 18. 6. 2018. Byla dále opatřena razítkem MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov]. 7.) Žalovaná dále ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne 3. 8. 2018 navrhla k prokázání svých tvrzení, že žalobce neplnil dle smlouvy o dílo řádně a včas, emailovou korespondenci, účastnický výslech, odstoupení od smlouvy, stavební deníky, zápisy z kontrolních dnů, urgenční dopisy k plnění díla, listinné prohlášení žalobce, že dílo nesplnil včas a řádně a výslech svědků, které by upřesnila, s výhradou dalších důkazů, listin, svědků, znaleckých posudků a podobně. 8.) Další ústní jednání mělo být konáno dne 6. 8. 2018, avšak s ohledem na námitku podjatosti vznesenou žalovanou, jakož i na odvolání podané do shora citovaného usnesení se toto jednání nekonalo a bylo odročováno za účelem vyčkání rozhodnutí krajského soudu jak o námitce podjatosti, tak i o odvolání žalované. 9.) Usnesením ze dne 13. 5. 2019 pod č. j. [číslo jednací] Krajský soud v Plzni rozhodl o tom, že odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu Plzeň – město pod č. j. 31 C 133/2018-39 ze dne 10. 7. 2018 se odmítá a dále o tom, že samosoudkyně Mgr. Monika Mlíčková není vyloučena z projednání a rozhodnutí této věci. 10.) Další ústní jednání soud nařídil na 17. 6. 2019, když toto jednání se nekonalo, bylo odvoláno ze strany soudu, další ústní jednání pak bylo nařízeno na den 19. 9. 2019, kde jednatel žalované požádal téhož dne, tedy dne 19. 9. 2019 o odročení daného jednání ze zdravotních důvodů, které prokazoval zprávou z Fakultní nemocnice Plzeň ze dne 18. 9. 2019. Toto jednání bylo tedy odvoláno, účastníci byli dále předvoláni k dalšímu ústnímu jednání na den 24. 10. 2019, když k žádosti jednatele žalované z důvodu kolize jednání bylo toto jednání opětovně odročováno a účastníci byli předvoláni k ústnímu jednání na den 2. 12. 2019. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2019 žalovaná společnost opětovně požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele, což měla žalovaná prokazovat pracovní neschopností, která však k této žádosti přiložena nebyla. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 4. 12. 2019 sdělil jednatel žalované společnosti, že nebyl schopen pohybu, nemohl předložit pracovní neschopnost. Tuto předložil, když z tohoto rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplýval pouze datum vystavení dne 29. 11. 2019. Soudu byla předložena kopie v takovém formátu, že nebylo zřejmé, zda je tato pracovní neschopnost vystavena skutečně lékařem, když soud poukazuje na skutečnost, že tato byla vystavena až dnem 29. 11. 2019, když žalovaná společnost svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2019 na tuto neschopnost již odkazovala. 11.) Jednání dne 2. 12. 2019 nebylo ze strany soudu odvoláno, žádost žalované společnosti soud považoval za účelovou a obstrukční. Pracovní neschopnost jednatele žalované společnosti nebyla řádně doložena, prokázána a soud tedy ve věci při tomto jednání jednal v nepřítomnosti žalované společnosti. 12.) Další ústní jednání bylo nařízeno na den 23. 1. 2020, podáním doručeným zdejšímu soudu dne 20. 1. 2020, žalovaná společnost z důvodu trvající pracovní neschopnosti jednatele požádala opět o odročení jednání nařízeného na 23. 1. 2020, když k této žádosti přiložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které nebylo vyplněno žádným jménem ani příjmením, neobsahovalo žádné údaje vyjma informace o dalším ošetření, a to 30. 1. 2020. Na tomto rozhodnutí absentovalo razítko lékaře, označení lékaře, který toto rozhodnutí vystavil. Soud tedy postupoval opět v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal nadále v nepřítomnosti žalované společnosti. 13.) Z provedeného dokazování má pak soud za prokázaný následující skutkový stav. 14.) Ze smlouvy o dílo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 29. 10. 2013 mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovanou jako ob jednatele, když na základě této smlouvy se žalobce zavázal provést pro žalovanou dodávku podle specifikace [anonymizováno] a [anonymizováno], a to PVC okna ve 48. týdnu 2013 a PVC vchodové dveře v 51. týdnu 2013 (tedy v termínu od 16 -22 prosince 2013). Cena díla byla mezi účastníky sjednána dohodou ve výši 210 668 Kč, když žalobce byl oprávněn vystavit konečnou fakturu po předání zboží, jejíž splatnost byla dohodnuta na 21 dnů. Žalovaná se zavázala zboží převzít na výzvu žalobce. 15.) Z nabídky č. [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalobce nabídl žalovanému dodávku a montáž oken a dveří Otherm v této nabídce detailně specifikované, a to za cenu 45 235 Kč. Nabídkou č. [anonym