11 C 130/2020-44 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobou podanou tomuto soudu dne 8. 9. 2020 a upřesněnou podáním ze dne 14. 12. 2020 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 93 426 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 4. 7. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobci jako pronajímatelé uzavřeli se žalovaným jako nájemcem dne 13. 10. 2017 nájemní smlouvu k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] v obci a k. ú. [obec], žalobci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky každý s podílem o velikosti ideální ½. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018 s měsíčním nájemným 5 000 Kč a zálohami ve výši 1 500 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný přestal hradit nájemné a plnění spojená s užíváním bytu, podali žalobci návrh na vyklizení předmětné jednotky a rozsudkem tohoto soudu č. j. [spisová značka] ze dne 14. 6. 2019 bylo o vyklizení rozhodnuto. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 10. 2019. Žalovaná částka představuje dlužné nájemné za měsíce leden-prosinec 2018 a leden-říjen 2019 po 5 000 Kč s výjimkou ledna 2018, kdy dluh činí 2 000 Kč. Tento celkový dluh byl ponížen o kauci 10 000 Kč a činí tak 87 000 Kč. Dále žalobci požadovali úhradu částky 6 426 Kč jako dluhu za služby spojené s užíváním bytu za rok 2018 a 2019. Co do této částky včetně příslušenství ve formě úroku z prodlení však žalobci vzali podanou žalobu částečně zpět při jednání soudu dne 27. 1. 2021. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. 3.) Soudem bylo v daném případě z výpisu z katastru nemovitostí a z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 13. 10. 2017 zjištěno, že žalobci jako spoluvlastníci a pronajímatelé bytové jednotky [číslo] v [obec], [ulice a číslo] pronajali tento byt žalovanému na dobu určitou od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018 za měsíční nájemné 5 000 Kč spolu s platbou záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč měsíčně dle evidenčního listu k bytu ze dne 13. 10. 2017. Žalovaný jako nájemce se též zavázal složit peněžitou jistotu 10 000 Kč. Nájemní vztah skončil dne 31. 10. 2018 uplynutím sjednané doby nájmu, žalovaný však předmětný byt žalobcům po skončení nájmu nepředal a rozsudkem tohoto soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 5. 2019 bylo žalovanému uloženo předmětný byt vyklidit. Rozsudek nabyl vykonatelnosti dne 18. 10. 2019, právní moci dne 2. 10. 2019. Žalobci v tomto řízení uvedli, že předmětný byt sami převzali jako dlouhodobě zjevně opuštěný dne 6.11.2019. Žalovaný v tomto řízení netvrdil a ani neprokazoval, že by dlužné nájemné za žalované období žalobcům uhradil, a soud proto vycházel z toho, že tvrzený dluh na nájemném, případě platbách tomu odpovídajícím, za žalované období nadále trvá. O úhradu dlužné částky byl žalovaný vyzván žalobci dopisem ze dne 17. 6. 2020 ve lhůtě nejpozději do 3. 7. 2020. 4.) Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobci v tomto řízení prokázali, že se žalovaným uzavřeli ve smyslu § 2235 a násl. občanského zákoníku nájemní smlouvu k předmětnému bytu, jejímž předmětem byl nájem bytu sjednaný na dobu určitou od 1. 11. 2017 do 30.10.2018. Žalovaný se v nájemní smlouvě zavázal dle § 2246 odst. 1 o.z. hradit měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč a tuto svoji povinnost nesplnil v období měsíce leden 2018, za který zůstal dluh pouze ve výši 2 000 Kč, a dále v měsících únoru 2018 – říjnu 2018, kdy dluh činil 5 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný ano po skončení nájmu byt žalobcům neodevzdal, mají žalobci jako pronajímatelé dle § 2295 občanského zákoníku právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá, a tedy za období od měsíce listopadu 2018 až do října 2019 po 5 000 Kč měsíčně. Po odečtení složené jistoty tak dluh činí 87 000 Kč, a soud proto podaném žalobě v tomto rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Co do částky 6 426 Kč s příslušenstvím soud řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil. 5.) Žalobci byli v tomto řízení převážně úspěšní, když soud jako procesní neúspěch žalobce hodnotil částečné zpětvzetí žaloby, k němuž nedošlo pro chování žalovaného (§ 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a soud jim proto přiznal podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů tohoto řízení v rozsahu 90 %, kdy soud od procesního úspěchu žalobců (přibližně 95 %) odečetl jejich procesní neúspěch. Náklady tohoto řízení představuje náhrada za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, a účast u jednání soudu) po 4 860 Kč dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. (advokátní tarif), 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, 21 % DPH z těchto položek a zaplacený soudní poplatek 4 671 Kč, celkem 23 402 Kč 90 % z těchto nákladů činí částku 21 062 Kč.