11 C 142/2021-34 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobou podanou tomuto soudu dne 6. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 837 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaná měla na základě smlouvy o nájmu prostor v rodinném domu uzavřené dne 9. 6. 2020 (nájemní smlouva) v nájmu 2 NP domu na adrese [adresa], včetně zahrady a souvisejících pozemků, a za pronájem nemovitosti se zavázala hradit měsíční nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu. Tyto však nehradila řádně a včas. Byt, u kterého nájem skončil kvůli hrubému porušení podmínek smlouvy, byl žalovanou bez předání opuštěn dne 17. 5. 2021 a dne 4. 6. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dohoda o splátkách a o uznání dluhu ve výši 20 934 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v měsíčních splátkách do 15. 3. 2022, na dluh však uhradila pouze první měsíční splátku, dostala se následně do prodlení s platbou druhé měsíční splátky dne 16. 7. 2021 a ztratila tak právo na výhodu splátek, takže zbývající část dluhu se stala, v souladu s uzavřenou dohodou, ihned splatnou. Zbývající dluh žalovaná dosud neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř. a soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listin. Žalobkyně v daném případě doložila smlouvu o nájmu prostor v rodinném domě uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem ve smyslu § 2235 a násl. občanského zákoníku dne 9. 6. 2020, ze smlouvy bylo soudem zjištěno, že nájem byl sjednán ke shora uvedené nemovitosti na období od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 s měsíčním nájemným ve výši 12 000 Kč a zálohami na plnění a služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč měsíčně. Z Dohody o splátkách a o uznání dluhu uzavřené mezi účastníky dne 4. 6. 2021 bylo soudem zjištěno, že žalovaná ve smyslu § 2053 občanského zákoníku uznala svůj dluh vůči žalované ze splatných závazků, a to za nájem za měsíc duben (2021) ve výši 7 500 Kč a za měsíc květen (2021) ve výši 3 000 Kč (kalendářní rok nebyl v uznání dluhu výslovně uveden, avšak s ohledem na vymezenou dobu nájmu se nemohlo jednat o duben a květen roku 2020, ale pouze roku 2021), dále dluh za služby spojené s užíváním nemovitosti (plyn, energie, voda) ve výši 5 734 Kč a dluh za újmu na majetku„ (chybějící sklokeramická deska)“ ve výši 4 700 Kč, takže celková výše dluhu činila podle uznání ke dni 29. 5. 2021 částku 20 934 Kč. V dané listině tak žalovaná jako dlužník potvrdila, že vůči žalobkyni jako věřiteli má tento specifikovaný dluh v uvedené výši, a ten se zavázala žalovaná uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 2 093 Kč, splatných vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce, počínající červnem 2021 do března 2022 s tím, že v případě prodlení s úhradou byť i jediné měsíční splátky se zbývající částka dluhu stává ihned splatnou. Soud nemá s ohledem na žalobní tvrzení pochybnosti o tom, že uznaný dluh žalované vyplývá z výše uvedené nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná uhradila pouze první splátku dle dohody o splátkách ve výši 2 093 Kč a s úhradou druhé splátky splatné do 15. 7. 2021 se dostala do prodlení, takže dne 16. 7. 2021 se stal celý zbývající dluh ve výši minimálně 18 837 Kč splatným. Soud vycházel z toho, že žalovaná tvrzenou výši dluhu nezpochybňovala, ani sama neoznačila a nepředložila soudu důkazy, které by prokazovaly jinou než žalobkyní tvrzenou úhradu na předmětný dluh. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žalovaná nadále má vůči žalobkyni dluh minimálně ve výši žalované částky, odpovídající nároku na úhradu nájemného a plateb spojených s užíváním bytu ve smyslu § 2246 a § 2247 občanského zákoníku a rovněž odpovídající náhradě škody za částečné poškození předmětu nájmu ve smyslu § 2913 občanského zákoníku. Z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl, včetně příslušenství ve formě úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ohledně nároku na zaplacení částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. z důvodu částečného zpětvzetí žaloby. Žalobci, který byl v tomto řízení převážně úspěšný, přiznal soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, a to za 3 úkony právní pomoci dle §7 a §11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) - převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy žalobkyně žalované ze dne 8. 9. 2021, po 1 860 Kč za každý z úkonů, dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, 21% DPH a zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, celkem 8 841 Kč. I zde byla stanovena stejná lhůta k plnění.