25 C 180/2021-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 9 747,60 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 16. 10. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se zavázal vrátit do 15. 10. 2018 Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr vyplatil dne 15. 8. 2018 převedením na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vedle jistiny úvěru zaplatit původnímu věřiteli i poplatek ve výši 2 747,60 Kč. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobce svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru, k jejímž uzavřením mělo dojít blíže neoznačeného dne mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Dále předložil i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s datem vyhotovení 15. 8. 2018. Jejich obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč se splatností 61 dnů (15. 10. 2018). Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 747,60 Kč, úroky z úvěru 0 % ročně, celková částka včetně poplatku za poskytnutí úvěru byla vyčíslena výší 9 747,60 Kč, RPSN 1 351,5 % Součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru v článku VII. i ujednání o smluvní pokutě pro případ nesplnění povinnosti klienta řádně a včas splatit jednotlivé splátky, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Vedle toho byl klient povinen uhradit i účelně vynaložené náklady na úkony spojené s vymáháním pohledávky. K oběma listinám byly připojeny toliko podpisy původního věřitele, podpis žalovaného připojen nebyl. Žalobce soudu dále předložil i neúplnou listinu, z níž vyplývá, že dne 15. 8. 2018 byla zaslána na vrub účtu [bankovní účet] půjčka [číslo]. Věřitelem pohledávky za žalovaným se měl stát na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 žalobce (smlouva o postoupení pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 2. 2. 2021 (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobce (výzva k úhradě před podáním žaloby z 2. 2. 2021). Soud si dotazem u [právnická osoba] ověřil, že majitelem výše uvedeného čísla účtu je žalovaný. Na tento účet byla dne 16. 8. 2018 připsána částka 7 000 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ půjčka [číslo]“. 4. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikl. K této smlouvě (rovněž i k formuláři pro standardní informace) nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Žalobce přitom řádně tvrdil, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázal. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že žalobce žalovanému zaslal na jeho účet částku 7 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z blíže neoznačené listiny, z níž je patrno, že došlo k zaplacení dané částky na účet, jehož disponentem byl žalovaný, což soud uvěřil u [právnická osoba] Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 NOZ a § 2993 NOZ uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci částku 7 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani ujednání o smluvní pokutě. Ovšem i za situace, že by žalobce řádně prokázal řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanoveními občanského zákoníku. Dle ust. § 580 NOZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 NOZ). Soud v daném případě nepřehlédl, že úroky fakticky sjednány nebyly, ovšem je nepochybné, že úroky byly skryty pod dohodnutým poplatkem za poskytnutí úvěru. Protože úvěr měl být poskytnut toliko na dobu 61 dnů, jistina úvěru měla činit 7 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru (tj. fakticky úroky) 2 747,60 Kč, pak je zřejmé, že denní úroková sazba činí 0,64 %, roční 234,9 %. S tímto závěrem koresponduje i ve smlouvě uvedená RPSN 1 350,5%. Dané částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení, přičemž i při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah spotřebitelské smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu (viz § 1810 a násl. NOZ) Smlouvu s takovým obsahem by tedy bylo nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 71,8 % (neúspěch 28,2 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 43,6 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 1 368 Kč, 43,6 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 596 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobci přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v