25 C 262/2021-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 1 006,06 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutý úvěr včetně úroků ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a s poplatkem za čerpání úvěru, nebo částky 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Splatnost nastávala do 30 dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný na základě této na základě této smlouvy čerpal celkem částku 20 000 Kč. Neuhradil však ani minimální pravidelnou splátku, dostal se do prodlení, neuhradil jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, proto původnímu věřiteli vznikl i nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny zákonné sazby. Dále mu vznikl i nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, a to ode dne [datum] do dne splatnosti ([datum]). Vedle toho má nárok i na náhradu účelně vynaložených nákladů, vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením jakékoliv částky ve výši 250 Kč. Původní věřitel uzavřel dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba] (správně [anonymizována tři slova]. Tato společnost uzavřela téhož dne se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla daná pohledávka na žalobce. Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, který odůvodnil nemravným až lichvářským úrokem s tím, že jednou již soud s takto vysokým úrokem vyhrál. Zástupce žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvil, přičemž nepožadoval odročení tohoto jednání, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení i zástupce žalobkyně. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Strany se dohodly, že poskytnutý úvěr bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 8,5 % měsíčně, přičemž klient byl dále povinen zaplatit i poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. RPSN činila 264,42 % a zahrnovala úroky z úvěru a poplatek za čerpání. Celková částka při vyčerpání úvěru v plné výši úvěrového limitu (35 000 Kč) činila částku 96 450,54 Kč. Poskytnutý úvěr byl žalovaný povinen hradit měsíčními splátkami odpovídajícími minimálním splátkám dle obchodních podmínek (ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší), a to vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Celkový počet splátek závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. V případě prodlení žalovaného strany sjednaly i možnost požadování náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých prodlením klienta se splácením kterékoli částky ve výši 250 Kč, dále úroky z prodlení v zákonné sazbě a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Původní věřitel byl oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný i v případě, že se klient dostane do prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce, nebo se splácením více, než dvou splátek. Nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky a sazebník původního věřitele (citovaná smlouva, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dále byla žalobkyně oprávněna vůči žalovanému požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (v souvislosti s vyhotovením a zasláním každé písemné upomínky), a to ve výši 250 Kč za každou písemnou upomínku nebo výzvu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka 12 000 Kč a dne [datum] na tentýž účet částka 8 000 Kč. Tuto skutečnost soud ověřil i sdělením [právnická osoba] a výpisem z účtu, z něhož vyplývá, že majitelem tohoto účtu je žalovaný a dne [datum] a [datum] byla na daný účet žalovanému připsána částka 8 000 Kč a 12 000 Kč. Žalobce soudu dále předložil listinu nazvanou„ loan application info“, kde jsou uvedeny generálie žalovaného a informace ohledně částky 8 000 Kč s datem [datum] a částky 12 000 Kč s datem [datum]. Žalobce soudu předložil rovněž i fotokopii občanského průkazu žalovaného a zprávu ČSSZ, z níž vyplývá, že žalovaný pobírá starobní důchod v měsíční výši 12 631 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena nejprve společnosti [právnická osoba], posléze žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne [datum] byla tato skutečnost oznámena žalovanému (zmíněný dopis). Ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum] v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil (výzva k úhradě z uvedeného dne včetně potvrzení o odeslání písemnosti). 4. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 NOZ věřitelem pohledávky na základě smluv o postoupení pohledávek. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 7 000 Kč vrátit za 90 dnů rovněž i úrok v celkové výši 4 060,58 Kč, jež při přepočtu činí 235,3 % ročně. Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení. 9. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne 9. 10. 2018 č.j. 64 Co 247/2018, vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 nebo 32 Cdo 3516/2009). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle § 2395 o. z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Ú