30 C 291/2021-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala původně vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným následující smlouvy. 2. Nárok [číslo] dne [datum] byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši [částka] (s úrokovou sazbou 20,50 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku [částka] a na dlužném poplatku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splacena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 20,50 % ročně. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku [částka]. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu uhrazení v rámci předžalobní upomínky. 3. Nárok [číslo] dne [datum] byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši [částka] (s úrokovou sazbou 21,90 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku [částka] a na dlužném poplatku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splácena ze strany žalovaného, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 21,90 % ročně. Od data uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek pak žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku [částka]. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný i v tomto případě částku neuhradil ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu ohledně nároku [číslo] zpět. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení co do částky [částka] s příslušenstvím zastaveno, tedy v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a dále na adresu, kterou uvedl jako adresu, na které se zdržuje. 7. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 8. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal zaplatit v 45 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne. Předžalobní upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. 9. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný měli uzavřít dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. 11. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě jako„ poplatek“, pak soud uvádí, že tomuto nároku žalobkyně nebylo vyhověno z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že