30 C 377/2020-54 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se původně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 377/2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 66 855 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 555 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 49,78 % ročně z částky 37 351,88 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 116 596 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 20. 6. 2016 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tomuto poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného efektivního úroku ve výši 62,87 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 2 699 Kč, a to počínaje měsícem srpen 2016 na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu, pracovní smlouvy, prohlášení dlužníka, a dále lustrací v databázi [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaný poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, když uhradil toliko 15 splátek po 2 699 Kč, tedy celkem částku 40 485 Kč, takže žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy, které jsou součástí shora uvedené smlouvy o úvěr v celkové výši 700 Kč (2x 350 Kč), když žalovaný se dostal do prodlení u splátek [číslo]. V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo následně automaticky k datu 11. 1. 2018 k zesplatnění celého úvěru. K výše uvedenému dni celková dlužná jistina, kdy veškeré doposud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly její nedílnou součástí, činila 41 855 Kč. V bodě 12.7 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od 3. 1. 2018 až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně se domáhá toliko smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Ke dni podání žaloby tedy celková dlužná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 41 855 Kč, smluvní pokuty dle bodu 12. 1 smluvních ujednání ve výši 700 Kč, a smluvní pokuty dle bodu 12.7 smluvních ujednání ve výši 24 300 Kč, kdy žalobkyně požaduje úrokovou sazbu toliko ve výši 49, 78 % ročně. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalobou původně projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 390/2020 se pak žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 33 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 1. 2018 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 14 502 Kč, úrok ve výši 72,32 % ročně z částky 28 436 Kč od 16. 1. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 91 886 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 15. 2. 2017 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tomuto poskytla úvěr ve výši 31 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného efektivního úroku ve výši 101,83 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 2 127 Kč, a to počínaje měsícem březen 2017 na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného byla opětovně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, dále lustrací v databázi [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaný i v tomto případě úvěr nehradil řádně a včas, když zaplatil toliko částku 22 898 Kč, takže žalobkyni, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), a to v souvislosti s prodlením úhrady splátek [číslo] kdy žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou shora uvedených splátek po dobu delší než 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů dle bodu 6.2 v celkové výši 400 Kč, kdy žalovaný se ocitl v prodlení v délce 15 dnů u splátek [číslo] (2x 200 Kč). V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 14. 1. 2018. Dle bodu 6.4 smlouvy se následně ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistiny úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, když tato celkem činila částku 31 874 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 16. 1. 2018 až do jejího zaplacení, kdy žalobkyně zkapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 31 874 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.4 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 14 502 Kč. Žalovaný i v tomto případě i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 1. 2021 č. j. 30 C 377/2020-40, které nabylo právní moci dne 10. 2. 2021, byla řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 377/2020 a 18 C 390/2020 spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 30 C 377/2020. 4. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil s tím, pouze uvedl, že vůči jeho osobě je v současné době vedeno několik exekučních řízení, kdy již nemá žádné volné finanční prostředky na případné plnění žalované částky, a to i pro případ, že by bylo žalobě vyhověno toliko částečně. 5. K projednání věci pak bylo u zdejšího soudu na den 18. 2. 2021 nařízeno ústní jednání, kterého se žalobkyně po předchozí včasné a řádné omluvě neúčastnila, a proto byla věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy [číslo] vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 62,87 % ročně, přičemž byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Základní celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 97 164 Kč. Žalovaný se zavázal celý úvěr uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 2 699 Kč. Za podmínek uvedených ve smluvních ujednáních ke smlouvě o revolvingovém úvěru pak bylo možné žalovanému poskytnout jeden či postupně více revolvingových úvěrů (počet možných poskytnutých revolvingových úvěrů není omezen), čímž mělo dojít k prodloužení doby trvání úvěru způsobem sjednaným ve smluvních ujednáním smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy celková výše úvěru se po poskytnutí každého revolvingu zvyšuje do částky odpovídající výši poskytnutého revolvingu. Celý úvěr, tedy doposud nesplacená část úvěru, navýšená o poskytnutý revolving, je po poskytnutí každého revolvingu splatná v pravidelných měsíčních splátkách po 2 699 Kč, jejichž počet se poskytnutím každého revolvingu navyšuje vždy o jednu z následujících variant 12/18/24 splátek. S ohledem na skutečnost, že počet případně poskytnutých revolvingů není omezen, je smlouva o revolvingovém úvěru uzavřena na dobu neurčitou. Výše revolvingu pak byla sjednána v částce 33 333 Kč, když výpůjční úroková sazba u revolvingu byla sjednána ve výši 50,04 % ročně a byla dohodnuta jako pevná pro celou dobu splácení všech případně poskytnutých revolvingů. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru byla i Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru a Obecná ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru. Z výpisu ze záznamu z registru [příjmení], karty hodnocení klienta, prohlášení o splnění informační povinnosti věřitele a pracovní smlouvy má soud dále za prokázané, že žalobkyně posoudila kredibilitu (úvěruschopnost) žalovaného. Z Obecných ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o úvěru, vyplynulo, že v článku VII. bylo dále sjednáno, že žalovaný měl vzít na vědomí, že v případě jeho prodlení s plněním závazků dle smlouvy o revolvingovém úvěru je věřitel (žalobkyně) oprávněn požadovat náhradu způsobené škody, zaplacení smluvních pokut (viz článek 12 Smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru), a dále že se mohou stát okamžitě splatné veškeré závazky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a zaplacení nákladů řízení spojených s vymáháním dlužných pohledávek v rámci nalézacího a případně exekučního řízení. Po předložení návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru může věřitel (žalobkyně) provést posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. V případě, že po posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěje k závěru, že úvěr dle písm. A bodu I. až V. návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru může být žalovanému poskytnut, bude tomuto poskytnut úvěr s parametry uvedenými pod