31 C 150/2021-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 13 401 s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná byla nájemcem bytové jednotky ve vlastnictví žalobce [číslo] v budově [adresa] v ulici [ulice] v [obec] na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 28. 4. 2015. Nájemní poměr skončil výpovědí ze strany žalobce dne 19. 10. 2016. Žalovaná byt nevyklidila a užívala jej bez právního důvodu až do 13. 2. 2018. Na základě předání bytu dne 13. 2. 2018 bylo žalobcem vystaveno roční vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytem za období od 1. 1. 2018 do 13. 2. 2018. Užívání předmětného bytu bez právního důvodu za období od listopadu 2016 do prosince 2017 bylo řešeno v řízení u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nedoplatek na vyúčtování skutečných nákladů za období od 1. 1. 2018 do 13. 2. 2018 v částce 13 401 Kč splatného dne 31. 8. 2019 neuhradila. Tuto částku pak neuhradila ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci zdejší soud v souladu s ust. § 115a o. s. ř. nenařídil ústní jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž v daném případě účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce vyslovil souhlas již v samotné žalobě. Žalovaná byla usnesením zdejšího soudu vyzvána, nechť se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádří, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. byla poučena, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, pokud šlo o souhlas s rozhodnutím věci bez jednání, přičemž se nevyjádřila ani k žalobě. Soud tak při svém rozhodování vycházel ze skutkových tvrzení žalobce a jím předložených důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město. Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 30. 4. 2015, když na základě této smlouvy předal žalobce žalované do užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalované], když na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit nájemné, jakož i náhradu služeb spojených s užíváním předmětného bytu. Z tvrzení žalobkyně bere soud za zjištěné, že nájemní poměr byl ukončen ke dni 19. 10. 2016. Z ročního vyúčtování nákladů za období od 1. 1. 2018 do 13. 2. 2018 má soud za prokázané, že za toto období vznikl na nákladech spojených s užíváním předmětného bytu nedoplatek ve výši 13 401 Kč. Z protokolu o převzetí bytu má soud za prokázané, že žalovaná předala předmětný byt žalobci zpět dne 13. 2. 2018. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby žalovanou o zaplacení dlužné částky upomínal. Z poštovní dodejky má soud za prokázané, že předžalobní upomínka byla odesílána dne 27. 10. 2020. Z výpisu sledování zásilek pošta online má soud za prokázané, že upomínka byla žalované doručena dne 30. 10. 2020. Z přehledu dluhů a přeplatků má soud za prokázané, že žalobce eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 13 401 Kč splatnou ke dni 31. 8. 2019. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 7. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatel a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena ve smyslu ust. § 2201 a násl., občanského zákoníku platná nájemní smlouva, na jejímž základě žalobce přenechal žalované do užívání byt v této smlouvě specifikovaný a žalovaná se zavázal za jeho užívání platit nájemné a náklady spojené s užíváním tohoto bytu. Žalovaná užívala byt do 19. 10. 2016 z titulu uzavřené nájemní smlouvy, žalobci byl předán dne 13. 2. 2018. Ode dne 20. 10. 2016 žalovaná užívala byt bez právního důvodu, tedy za období od října 2016 vznikal na straně žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení, o kterém bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu v řízení pod sp.zzn. [spisová značka]. Žalovaná byla rovněž dle ust. §2251 a násl. občanského zákoníku a v souladu s ust. čl. V smlouvy o nájmu hradit zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu, když žalobce byl povinen tyto vyúčtovat 1x za kalendářní rok. Žalobce provedl vyúčtování těchto záloh za období od 1. 1. 2018 do 13. 2. 2018, avšak žalovaná nedoplatek ve výši 13 401 Kč Kč neuhradila. Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila, dostala se tak do prodlení a žalobce je oprávněn vedle dlužné jistiny požadovat po žalované rovněž v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 zákonný úrok z prodlení, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 9. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložil. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za 3 úkony právní služby á 1 660 Kč dle ustanovení § 7 a § 11 a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) (příprava a převzetí, výzva k plnění, sepis žaloby) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty. Celkem náklady řízení představují částku ve výši 8 114,80 Kč. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.