31 C 269/2021-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 011,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 928,19 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne 8. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku spolu s úrokem za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 650 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč splácet v 45 týdenních splátkách po 370 Kč, počínaje 15. 3. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 1. 2020. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, porušil tím své závazky ze smlouvy, když na dlužnou částku uhradil pouze částku 4 220 Kč, která byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 650 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 769,96 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 800,04 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 4 220 Kč Poslední platba byla uhrazena dne 18. 5. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně pak svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně dopisem ze dne 15. 1. 2021 vyrozuměn. Ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 15. 1. 2021, představovala výše pohledávky částku 14 430 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, z dlužného poplatku ve výši 230,04 Kč a z dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 199,96 Kč. Součástí částky 14 430 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Po žalovaném žalobkyně požaduje k zaplacení částku ve výši 10 000 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dále pak kapitalizovaný úrok ve výši 1 928,19 Kč představující sjednané úroky ve výši 19. 07 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 18. 1. 2020 do data postoupení, tedy do 15. 1. 2021 a dále do zaplacení a dále pak kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 011,11 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 18. 1. 2020 do data postoupení, tedy do 15. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil. 2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jehož souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy [anonymizováno] půjčka, smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba], se žalovaným dne 8. 3. 2019, když na základě této smlouvy poskytla tato společnost žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 1 650 Kč představující úrok, s poplatkem ve výši 2 000 Kč představující administrativní poplatek, s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, tedy celkem částku 16 650 Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách ve výši 370 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 17. 1. 2020 RPSN byla ve výši 254,04 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 35, 53 % ročně, avšak žalobkyně požaduje k zaplacení pouze úrok ve výši 19,07 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy pak byly další smluvní podmínky. Z výzvy ze dne 13. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k uhrazení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku uhradil pouze částečně a to ve výši 4 220 Kč. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 10 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 6 650 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 16 650 Kč. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdkyně žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla vyjádřena ve výši 254,04 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě 76,80 % ročně (nikoli 35,53 % ročně, jak bylo mezi účastníky ve smlouvě sjednáno). Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. [spisová značka], nebo Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020 pod č. j. [spisová značka], dle kterých je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, když ze samotného tvrzení žalobkyně, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 4 220 Kč, zbývá tedy doplatit částka 5 780 Kč. Tento nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen z části. Jelikož se pak žalovaný se zaplacen