34 C 343/2020-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 980 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti, první dne 19. 8. 2017 [číslo] druhou dne 18. 1. 2018 [číslo]. Na základě smlouvy ze dne 19. 8. 2017 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 9. 2018. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas a tím porušil své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku 9 850 Kč, naposledy dne 13. 7. 2018. Na základě smlouvy ze dne 18. 1. 2018 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 400Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,31 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 3. 2019. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas a tím porušil své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku 2 650 Kč, naposledy dne 11. 8. 2018. Obě žalované pohledávky byly smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupeny společnosti [právnická osoba] žalobkyni s účinností k 29. 11. 2019, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 29. 11. 2019. Po postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu 7 dní před podáním žaloby, kterou žalovaný ponechal bez povšimnutí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný projevili v písemné formě dne 19. 8. 2017 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzal a na straně žalovaného zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,75 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, kdy poslední splátka připadla na 29. 9. 2018 [právnická osoba] a žalovaný projevili v písemné formě dne 18. 1. 2018 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzal a na straně žalovaného zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 2 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,31 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, kdy poslední splátka připadla na 14. 3. 2019. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 si společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly, že společnost [právnická osoba] postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byly zařazeny též pohledávky vůči žalovanému ze shora uvedených smluv a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 29. 11. 2019 odeslaným 13. 12. 2019 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 30. 4. 2020 odeslaným 1. 5. 2020 vyzvala žalovaného, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradil, jinak podá žalobu. 4. Projevy vůle společnosti [právnická osoba] a žalovaného jsou prokázány ze smluv o půjčce ze dne 19. 8. 2017 [číslo] ze dne 18. 1. 2018 [číslo]. Do nich jsou vloženy též kvitance žalovaného o tom, že v daných dnech převzal od právní předchůdkyně žalobkyně po 12 000 Kč. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 a seznamem postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 29. 11. 2019 a podacího lístku ze 13. 12. 2019. Učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 30. 4. 2019 a jeho odeslání podacím lístkem ze dne 1. 5. 2020. 5. Po právní stránce soud posoudil obě smlouvy podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly v obou případech k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a odměnu za hotovostní inkaso splátek. Pokud jde o povinnost zaplatit úroky, § 2391 odst. 1 věta první obč. zák. jeho sjednání výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zák., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu. 6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byly předmětem zápůjčky částky 12 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 9 600 Kč na dobu 60 týdnů, tj. přibližně 140 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 12 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně dané smlouvy spolu se žalovaným uzavřela i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se odměny za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek, nelze tu část smluv týkající se úroků oddělit od jejich zbytku ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož jsou smlouvy neplatné, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalovanému 2 x 12 000 Kč, on jí vrátil 9 850 Kč a 2 650 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 2 150 Kč a 9 350 Kč. 8. Žalované pohledávky byly dále postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalované pohledávky jsou součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalovanému. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupovaná pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 30. 4. 2020, který v souladu s domněnkou stanovenou v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalovaného dne 4. 5. 2020. Nezaplatil-li v tento den, ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení a ž