13 C 23/2022-15 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 10 750 Kč s příslušenstvím. V žalobě a také odkazem na přiložené důkazní listiny, především na nedatovanou platební informaci o výši dluhu ke dni [datum], tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a úvěr bance ani zčásti nevrátila. [příjmení] 10 750 Kč představuje jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši 750 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 10,5 % měsíční úroky z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 3 175,84 Kč a 8,5 % roční úroky z prodlení z částky 13 925,84 Kč od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 11 spisu a sdělení na č.l. 12 spisu), nevyjádřila. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), žalovaná se však k jednání bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne mezi sebou banka a žalovaná uzavřely podle českého práva smlouvu, jíž se banka zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem 80 000 Kč na úrok 10,5 % měsíčně a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splatných každý měsíc v tentýž kalendářní den, k němuž jí byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Připisování splatných úroků k jistině ani úročení úroků nebylo sjednáno. Pro případ prodlení žalované s placením jakékoliv částky bance podle této smlouvy bylo sjednáno právo banky na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalované ve výši 250 Kč a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná prodlení; pro případ prodlení žalované s placením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo s placením více než dvou splátek bylo sjednáno právo banky prohlásit úvěr za splatný. 5 Soudu je z jeho činnosti známo, že obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření výše uvedené smlouvy činila 8 % ročně. 6 Z listiny nadepsané„ Platební informace“ soud zjistil, že dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Ke dnům 4. 6., 5. 7. a [datum] byly na vrub úvěrového účtu žalované zaúčtovány náhrady účelně vynaložených nákladů vždy ve výši 250 Kč. Listinou byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu do [datum]. 7 Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka banky vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena žalobkyni. 8 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná jí na částky požadované žalobou v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 9 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou banka a žalovaná uzavřely podle českého práva smlouvu o revolvingovém úvěru, jíž se banka zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem 80 000 Kč na úrok 10,5 % měsíčně a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splatných každý měsíc v tentýž kalendářní den, k němuž jí byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Připisování splatných úroků k jistině ani úročení úroků nebylo sjednáno. Pro případ prodlení žalované s placením jakékoliv částky bance podle této smlouvy bylo sjednáno právo banky na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalované ve výši 250 Kč a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná prodlení; pro případ prodlení žalované s placením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo s placením více než dvou splátek bylo sjednáno právo banky prohlásit úvěr za splatný. Obvyklá sazba úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy činila 8 % ročně. b) Dne [datum] poskytla banka žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná však bance na svůj dluh nic nezaplatila. Ke dnům 4. 6., 5. 7. a [datum] byly na vrub úvěrového účtu žalované zaúčtovány náhrady účelně vynaložených nákladů vždy ve výši 250 Kč. Nedatovanou platební informací požádala banka žalovanou o zaplacení celého zbývajícího dluhu ke dni [datum]. c) Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] banka postoupila své pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobkyni. Žalovaná žalobkyni na částky požadované žalobou v tomto řízení dosud nic nezaplatila. 10 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 11 Použití českého práva na vztahy ze smlouvy se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou ve smlouvě. 12 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13 Podle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 16 Podle § 577 obč. zák. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 17 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18 V souzené věci mezi sebou banka a žalovaná uzavřely smlouvu, v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala úvěr ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Ze smlouvy vznikla bance povinnost poskytnout žalované úvěr a žalované vznikla povinnost úvěr ve sjednané době vrátit a zaplatit úroky. 19 Jistina úvěru činila 10 000 Kč a žalované byla poskytnuta dne [datum]. Jelikož žalovaná bance ani žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nevrátila, soud ohledně ní žalobě vyhověl. 20 Úroky byly sjednány v sazbě 10,5 % měsíčně, tedy 126 % ročně. Tato sazba podstatně – téměř šestnáctinásobně – přesahuje obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy, jež činila 8 % ročně. Proto soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku – podle § 576 obč. zák. od ostatního obsahu smlouvy oddělitelné – je podle § 588 obč. zák. absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod [číslo]), a podle § 577 obč. zák. změnil rozsah úroků tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, a to tím způsobem, že je snížil na obvyklých 8 % ročně. Úroky v této sazbě z jistiny 10 000 Kč od [datum] do [datum] činí 269,59 Kč. Jelikož žalovaná bance ani žalobkyni ani tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. Ohledně dalších 3 175,84 Kč – 269,59 Kč = 2 906,25 Kč žalobu na úrocích jako nedůvodnou zamít